PORADNA PRO RODIČE A BLÍZKÉuživatelů návykových látek

Experimentují vaši blízcí s drogami? Užívají drogy už dlouho a vám docházejí síly?

ZEPTAT SE Poslední odpovědi

9. Dostane se z toho vůbec někdy?

Nikdy jsem si nemyslela,

že toho člověk tolik vydrží! A vydrželi jsme toho opravdu hodně, můj muž a já, a hlavně naše dcera, když byla na heroinu - chvíli doma, chvíli na ulici, chvíli pro krádež ve vazbě, chvíli v léčebně, odkud zase odešla a šlo to znova dokolečka. Možná si řeknete, že si za to mohla sama, ale tak může mluvit jen ten, kdo to nezažil. Ty tvrdé drogy jsou zákeřná věc, ty děti se do toho snadno dostanou a pak je droga semele jak čertův mlýn a nemohou přestat. Vezme jim to vůli, slušnost, zdraví, práci, dobré kamarády, normální život, zdraví... Ne, závislost na drogách není žádná lumpárna ani lehkomyslnost, je to těžká nemoc, věřte nám.

 

Sledovali jsme v novinách různé debaty, jak se u nás proti drogám nic nedělá, jak je všechno dovoleno a jak by bylo nejlepší všechny ty tak zvané feťáky rovnou pozavírat... Bylo nám z toho hodně hořko, že by někdo chtěl zavřít naše dítě, místo aby mu podal pomocnou ruku,  ale pak už jsme se tomu smáli. To jsou názory, které nemají se životem nic společného ... možná s politikou, ale v čí prospěch? A že se u nás proti drogám nic nedělá? My jsme vždycky našli odbornou pomoc a podporu a spíš nás překvapilo, kolik schopných lidí, mladých i starších, se  tomu asi ne moc populárnímu oboru věnuje, a kolik  zařízení existuje v Praze i mimo Prahu. Tohle neinformovaní lidé nedocení a spíš mají předsudky a říkají, že kdo  feťákům pomáhá, podporuje je v braní drog. Aspoň jsme to slyšeli o těch programech, kde se vyměňují injekční jehly a stříkačky, aby se ti závislí, co s tím ještě neumí přestat, nenakazili AIDS a žloutenkou. Já vím, není to léčení, ale může to být třeba i záchrana života, ne?  Jeden politik, který byl proti takovým programům, říkal - docela se stydím to opakovat, ale když už jsem s tím začala - říkal "Ať chcípnou." Když je vaše dítě po několika neúspěšných pokusech o léčbu pořád na injekčním heroinu, tak vám to zní opravdu dobře. 

 

Ty situace, kdy dcera se konečně nechala dotlačit  do nějaké léčby a za týden či dva toho zase nechala, odešla nebo ji vyhodili ("nechala se vyhodit", říkal můj muž) a zase se vrátila k drogám  - to vždycky byla tvrdá facka. Často jsme se ptali těch odborníků: "Dostane se z toho vůbec někdy?" Neutěšovali nás, žádná těšínská jablíčka ... mluvili o docela dobrých léčebných výsledcích, ale také o tom, že je to běh na dlouhou trať,  nemůže se to povést hned a často ne na poprvé. Taky jsme se ptali, jak jí zase máme věřit, po tolika zklamáních, nesplněných slibech, po tom, co nám její kamarádi vybydleli o prázdninách byt a ukradli kde co... A pořád visel ve vzduchu problém, jak s ní doma vydržet, nebo jestli ji vyhodit. Na to asi není žádný recept, vydržet to často nejde a když dítě vyhodíte, zase vám straší v hlavě, že si něco udělá, předávkuje se a vy si to budete do smrti vyčítat... My jsme se nakonec naučili stanovit nějaká pravidla, nějaké podmínky a hlavně dodržovat a neustupovat od nich. Na tom se pak ta důvěra dá zase krůček po krůčku stavět. Nezatracovali  jsme svou dceru, neodmítali jsme ji,  ale snažit se pomáhat za každou cenu, to nakonec  nepomáhá nikomu.  Když se moje kamarádka rozváděla, byly u nich výstupy na denním pořádku, a taky si kvůli sobě a dětem musela říct: "Dost, až sem a dál už ne."  Možná kvůli tomu, že jsme něco takového řekli dceři, se nakonec rozhodla, že nastoupí do léčby a vydrží tam,  a taky vydržela. Stejně to tím nekončí, bude pak chodit na doléčování, musí v životě začínat úplně znova a ta ztracená léta jí nikdo nevrátí.

 

Můj muž někdy žertuje, že to období, kdy dcera brala drogy, pro nás byla škola života s vysokým školným. Co jsme si z toho vzali, nebylo ani tak poučení o drogách, jako o životě, vztazích, o nás dvou... Možná se proti drogám opravdu nedělá úplně všechno, co by se mělo a mohlo. Nejen o drogách, ale i o životě, o tom by se mělo víc mluvit. 

Fakta - o možnostech  léčení drogových závislostí

Během 90.let se v ČR zavedly prakticky všechny formy odborné péče o drogově závislé, které jsou známé ve vyspělých zemích. Prvním stupněm jsou výměnné programy  v terénu a v kontaktních centrech - kontaktní centra dále poskytují odborné poradenství, zaměřené na řešení hlavních zdravotních, sociálních a rodinných problémů, podporu ve snižování dávek drogy a motivaci k léčbě.  Před  nástupem léčby se často vyžaduje zhruba týdenní detoxifikace na speciální nemocniční jednotce.

 

Ambulantní léčba je vhodná pro uživatele s lehčím stupněm závislosti s dobrým sociálním zázemím. U komplikovanějších případů, kdy klient ale má kde bydlet a nepotřebuje nutně ústavní léčbu, se osvědčuje léčení v denním stacionáři.

 

Ústavní léčbu provádějí specializovaná oddělení nemocnic a psychiatrických léčeben. Může trvat 6 týdnů až 6 měsíců. Pobytová léčba v terapeutických komunitách trvá 6-12 měsíců, někdy i déle, a je určena těžce závislým a těm, kteří se musejí učit znovu (nebo vůbec) žít.  Kontaktní centra a ambulantní zařízení v Praze zprostředkovávají ústavní a pobytovou léčbu v zařízeních v celé republice, podle vhodnosti pro klienta a volných míst. 

 

Po léčbě následuje ambulantní doléčování, které může být spojeno s přechodným ubytováním v chráněných bytech. V této etapě už obvykle klienti nastupují do práce nebo do školy a vracejí se do normálního života.

 

Pokud se léčba opakovaně nedaří, hledá se východisko v dlouhodobém podávání náhradní látky (metadon, subutex). Tato substituční léčba pomůže klientovi dostat se z bludného kruhu scény nezákonných drog, jejich rizik a doprovodné kriminality, a sociálně se stabilizovat.

Často kladené otázky: dostane se z toho vůbec někdy?  dá se drogová závislost vyléčit?

Drogová závislost je kombinovaný zdravotní, sociální a psychologický problém, který může dlouho přetrvávat anebo se vracet. Z lékařského hlediska je možné ji přirovnat k chronickým recidivujícím onemocněním, jako je cukrovka nebo některé nemoci srdce a cév (ischemická choroba srdeční apod.). Důležité pro výsledek je, aby pacient či klient v léčbě vydržel a aby po léčbě následovalo doléčování. Přechodný návrat k drogám (relaps) není tragédií a s odbornou pomocí lze předejít  opětnému pádu do drog se všemi důsledky. První léčba se ne vždy zdaří a závislý leckdy prochází různými zařízeními několik let, než dosáhne úspěchu - tj. abstinence a změny životního stylu. Takový průběh s vlnami naděje a zklamání je pro rodinu obrovskou zátěží. S drogově závislým synem, dcerou nebo partnerem se většinou nedá žít - pokud dohody ztroskotávají a pravidla se nedodržují, je  podmínka "můžeš zůstat doma, ale musíš se léčit" zcela oprávněná. Léčba a doléčování se vždy také zaměřují na zlepšení rodinných vztahů, u mladých dospělých ale už obvykle nejde o návrat do rodiny, ale o přirozené osamostatnění. Léčebné výsledky jsou v ČR srovnatelné s vyspělými zeměmi - asi v 50% se daří po ukončené léčbě dlouhodobá abstinence.      

 

Rada, jak ušetřit - PENÍZE

  • Pamatujte na úsloví "člověk má vždycky méně peněz, než potřebuje",  "žádný oběd není zadarmo" a "dobré účty dělají dobré přátele".
  • Učte dítě hospodařit i s malými částkami, koneckonců vy jste svého bohatství dosáhli právě tak. 
  • Nedávejte dítěti peníze, aniž byste věděli na co. Nedávejte nic, pokud víte nebo tušíte, že dáváte na něco nedobrého.
  • Rozlišujte mezi peněžním dárkem a půjčkou, která se splácí - a veďte k tomu své dítě za všech okolností.
  • Nemyslete si, že život, který svému dítěti zaplatíte, přinese jemu (i vám) víc spokojenosti než život, na který si samo vydělá.
  • Dospívající nebo dospělé dítě, které žije s rodiči, buď studuje (a předkládá výsledky a aspoň zalévá kytky) nebo pracuje (a přispívá na domácnost) nebo je dočasně nezaměstnané (a zajistilo si podporu a usilovně shání práci). Pokud to tak není, musíte trvat na tom, aby se váš potomek buď šel do sebe (např. léčil se ze závislosti, a podpořit ho v tom) nebo šel jinam (a stanovit podmínky, za jakých se může vrátit).

Drogová závislost je stojí hodně peněz. Pouliční cena heroinu přesahuje 1000 Kč za gram - kdo potřebuje půl gramu denně (a nezřídka potřebuje 1 gram i víc), potřebuje minimálně 15 tisíc Kč měsíčně, a kde je asi vezme? Drogová závislost je drahá i pro rodiče - podle našeho průzkumu stojí  rodiče závislost jejich potomka se všemi důsledky průměrně 75 tisíc Kč ročně, a kde na to máte brát? Možná jste začali šetřit své peníze tím, že jste si přečetli tuto brožurku. 

 

 

Top