Priateľ a kokaín
Katka1605
Dobrý deň, píšem Vám zo Slovenska čo dúfam že nevadí.
Mám problém s priateľom teda teraz už so snúbencom. Predtým, ako sme sa spoznali žil s jednou ženou pri ktorej sa naučil na kokaín. Dávali si ho spolu pravidelne niekto krát do týždňa. Vydržalo im to necelý rok a išli od seba. Priateľ to začal odsudzovať, hovoril že už nechce žiť taky život a podobne veci. Lenže čo aspoň ja viem kedy sa mi priznal bolo že sme boli vonku cez víkend s kamarátmi a dal si to zase. Hovorila som mu že odmietam byt s takým chlapom čo berie drogy a tze ešte raz to zistím a odídem od neho. Samozrejme že sa to stalo aj druhý krát. Potom zase sľuby, výčitky svedomia, plač že o mna nechce prísť ale že potrebuje odomna pomoc. Snažím sa mu pomáhať ako to ide, veľa času trávime spolu a až na tuto jednu vec mame úžasný vzťah. Neni ku mne agresívny správa sa ku mne veľmi pekne a hlavne cítim že ma miluje. Ale poslednú dobu zisťujem že stále ma problém s drogami, on si to nechce priznať, povie mi len že si dá ?jednu čiaru? keď to preženie s alkoholom aby sa vyrovnal. Ale ja mám pocit že to tak neni, zvykne bývať kľudne aj 24hodin bez spánku, vypije strašne veľa alkoholu bez toho aby to na ňom bolo vidieť. Naposledy keď sa mi zdal ?iný? tak som sa ho pýtala či si niečo dal, tri krát mi odpovedal že nič. Zobrala som sa a išla som do lekárne kúpiť domáci test na drogy, po príchode domov mu hovorím že posledný krát sa ta pýtam dal si si niečo? A až vtedy sa mi priznal...hovorím mu že prečo ma klame a on že ma neklame len nemá potrebu mi hovoriť takéto veci lebo vie že mi to ublíži. Pár dni dozadu som bola s bratom a jeho ženou na káve a už oni mi začali hovoriť že čo s ním je, že sa im zdá že to preháňa. Dokonca preto nechcú s nami tráviť spoločný čas. Veľmi ma to celé trápi, neviem čo s ním mám robiť. On si svoju závislosť priznať nechce ale očividne potrebuje pomoc. Neviem či to s ním nerobia kamaráti a jeho okolie ktorí ho nahovaraju na takéto veci, alebo by mal celkovo prestať pit alkohol a vtedy by to pomohlo. Neviem naozaj. Nechcem mu zakazovať kamarátov ale čo keď to je jediná možnosť ako ku pomôcť? Neviem či mám zostávať s takým chlapom a dokonca si ho zobrať za muža. Ale viem že keby ho opustím tak ho to zničí a padne do toho ešte viac. Prosím poraďte mi už som zúfalá. Ďakujem
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Katko,
a díky za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte.
Vůbec nevadí, že jste ze Slovenska.
Píšete, že přítel užívá drogy - není jasné, jak často, jak dlouho, ani kolik a kdo ví, co přesně, velmi těžko odhadujete, kdy je pod vlivem, a kdy nikoli. V poslední době se vám opakovaně stává, že je váš odhad správný. Změn si všímáte už ne jen vy sama, ale i vaše blízké okolí. Když k nějakému excesu dojde, vy zaujmete jasný postoj - drogy ne!, partner slibuje, že už se to nebude opakovat, prosí, abyste s ním zůstala, že vás potřebuje. Vy s ním zůstáváte a on možná nějakou chvíli dodrží slovo, ale pak dál pokračuje v užívání, jen ho lépe tají. Z jeho pohledu to také může vypadat tak, že jste vlastně ochotná drogy tolerovat, pokud na to nepřijdete, nebo pokud bude dost věrohodně pokaždé slibovat.
Na jednu stranu mluvíte o tom, že drogy nejsou v partnerském vztahu pro vás přijatelné. Na straně druhé partner drogy užívá a vy s ním stále zůstáváte. Pochybujete, ale zůstáváte. Podobné pasti jsou nefunkční, často vedou k tomu, že se celá situace znovu a znovu opakuje.
Je dobré si uvědomit, že není ve vaší moci ohlídat partnera a zařídit, aby drogy neužíval. To je jen a jen na něm. To, že s ním zůstáváte, situaci evidentně nepomáhá (ať už bude partner tvrdit cokoli). A jak by se vypořádal s rozchodem je také jen na něm - pro spoustu lidí by právě rozchod byl důvod něco změnit, pro spoustu by to byl důvod, aby popustili uzdu závislosti. Je to skutečně na něm, ne na vás. On se rozhodl drogy užívat, riskovat, a tak je na něm nést za to i odpovědnost a vypořádat se se ztrátami. Vy můžete mluvit o svých pocitech, obavách a o tom, čeho si všímáte. A to samo o sobě může mít velký vliv na to, jestli a kdy si partner problém uvědomí. Ale další kroky jsou na něm. Vy se můžete postarat sama o sebe, svoje hranice, svoje bezpečí. Nikomu totiž nepomůže, pokud partnerovo užívání drog bude ničit i vás. Je lepší si říct, co ve vztahu ještě jsem ochotná skousnout a co už nikoli, dát si jasnou časovou hranici, do kdy to budu zkoušet, ujasnit si, co je pro mě ve vztahu důležité. A na tom si pak trvat. Nemá cenu hovořit o tom, že drogy ve vztahu nechci, a pak s někým, kdo drogy užívá, zůstávat.
Pokud jde o dlouhodobé vztahy je většinou důležitá ne jen fyzická přitažlivost, zamilovanost a jaký mám pocit, když s dotyčným jsem. Často hrají roli i důvěra, spolehlivost a to, co vás spojuje - můžete partnerovi věřit, lze se na něj spolehnout, jaké má plány do budoucna, drží slovo, plní si své povinnosti (práce, škola), jaké má vztahy s rodinou, blízkými, přáteli, rozumíte si, jaké má koníčky apod.? Co je důležité pro vás? A co už doopravdy nechcete a nejste ochotná tolerovat?
Jste s partnerem zasnoubená. Chystáte se udělat velké rozhodnutí ve svém životě a tak není od věci vše dobře zvážit. Na jednu stranu vás teď spojuje určitá minulost, závazek zásnub a plány, ale zároveň se rozhodujete o své budoucnosti. Není nic neobvyklého, když lidé o takovém kroku pochybují. A vy k pochybám máte skutečně pádný důvod. Partner užívá drogy, lže a je těžké mu důvěřovat. To není zrovna snadná situace!
Doufám, že máte někoho blízkého, s kým můžete v klidu o všem mluvit, kdo vám hned nedává rady, ale dokáže být dobrý posluchač. Kdyby se vám nikoho takového nedařilo ve svém okolí najít, není od věci vyhledat odbornou pomoc. Co vy na to? V České republice máme za tímto účelem poradny pro rodiče a blízké uživatelů drog, případně přímo kontaktní centra (v menších městech pokryjí jak potřebnou výměnu injekčního materiálu, tak i poradenské služby). Většina takových zařízení funguje diskrétně a zdarma. Ale stejně dobře může posloužit i poradna pro mezilidské vztahy, psycholog, terapeut (oba se znalostí drogové problematiky) nebo adiktolog. Obrovskou výhodou je, že můžete mluvit o všem a nikdo vás nesoudí, nedává rady, ani nerozhoduje. Jde hlavně o to, abyste si vy sama ulevila od emocí a pokusila se přijít na to, co potřebujete, abyste se mohla rozhodnout (ať už jakkoli). Dávala by vám taková pomoc smysl? Pokud ano, víte, kde takovou pomoc na Slovensku hledat?
Podle mě dostupných informací existuje na Slovensku obdoba našich stránkách www.drogy-info.net i s mapou pomoci:
Osobně mi však uvedené odkazy připadají hodně obecné. Nejspíš bych proto využila možnosti obrátit se na Pedagogickou a psychologickou poradnu uvedenou v seznamu pro daný region a zeptala se jich na doporučení a kontakty.
Snad tedy alespoň takto. Budu ráda, když se ozvete, zda vás alespoň nějaký část odpovědi oslovila, případně napíšete, zda se vám podařilo sehnat nějaký kontakt.
S pozdravem a přáním hodně sil a trpělivosti, ale také hezkého léta,
Gabriela Minařík.
Zpět