Zamezení kontaktu
Danka
Vnuk (v listopadu 18 let) byl v únoru vyhozen že školy. Odstěhoval se k prababičce, bydlící na druhém konci vesnice než jeho rodiče). Ta ho miluje opičí láskou (86let) a vždy mu podstrojovala i přes zákazy rodičů. Když si ho dcera odvezla domu, opět utekl zpět. Prababička mu kupovala cigarety, pivo, tolerovala, že ji ukradl alkohol, tahal si tam kamarády a hlavně mu dávala peníze. Po půl roce jsem se zhrozila, z vnuka je feťak závislý na pervitinu, který přes den spí a pak mu dá Prababička peníze a on fetuje. Rázně jsem zakročila, pohádala se s ní (je to moje máma), a povedlo se mi a dceři dostat vnuka na léčení. Momentálně je na psychiatr. odd. Můj dotaz zní. Jak zamezit styku s prababičkou, když by ho z léčby pustili. Přes naše zákazy si vždy vedla svou. Vnuk domu nechce, tam mu není dovoleno vylehávat a fetovat. Celá léčba bude k ničemu, když se zastaví za prababičkou a ona mu zase uvěří a dá peníze. 24 hodin ji nemůžeme hlídat. Jsme bezradní a nevíme jak se na situaci připravit. Jsem jeho dosud pracující babička Napadlo mne přestat pracovat nastěhovat se k ní a hlídat, aby nedošlo ke styku s vnukem - s mojí mámou to vydržím týden maximálně. Nedá se s ní mluvit, je tvrdohlavá, vůbec si neuvědomuje, že vnukovi ubližuje. Musela bych se stát jejím stínem ve dne i v noci. Zbavit svépravnosti prý nejde (stará se o nemohouciho manžela, je soběstačná) . Rodinný domek nyní patří dceři a prababička tam má věcné břemeno - takže si prý může pozvat koho chce na návštěvu - tedy vnuka. Takže ani policie ho nemůže vykázat z domku. Mám strach, že se po léčbě vše vrátí do stejných koleji. Útěk od rodičů k prababičce, opět fetování.To už bude dospělý a do léčebny ho už nedostaneme.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Danko,
děkuji vám za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte.
Rozumím tomu tak, že si uvědomujete vážnost situace. Největší riziko vidíte v tom, že se vnuk po léčbě znovu vrátí k prababičce a ta ho bude opět podporovat v užívání drog tím, že mu poskytně ubytování a peníze a bude ignorovat jeho poklesky (např. krádeže, fetování atd.). Situaci ohledně prababičky popisujete celkem podrobně a máte naprostou pravdu v tom, že styku prababičky s vnukem nejspíš nezabráníte, resp. není ve vašich silách něco takového zajistit. Z toho jste nejspíš zoufalá a ráda byste slyšela nějakou radu, která by pomohla.
Bohužel žádnou takovou radu pro vás nemám. To, na kom hlavně bude záležet, je tedy prababička a vnuk.
Je na prababičce rozhodnout se, jestli bude dál pokračovat v podporování vnukova užívání, nebo si nastaví nějaká pravidla soužití a bude na nich trvat a v případě nedodržování ho vyhodí. Vy jí můžete zkusit vše opakovaně vysvětlovat, vzít jí s sebou do poradny, kde jí nejspíš něco velmi podobného řekne i pracovník poradny, ale rozhodnutí je na ní.
Na vašem vnukovi je rozhodnout se, jestli chce pokračovat v užívání drog, nebo ne. Do určité míry pro něj může být důležitý i postoj prababičky, ale předpokládám, že i v případě, pokud by mu zabouchla dveře před nosem, ho to samotné k abstinenci nedonutí. Je na něm, aby v léčebně zvážil svoje možnosti a rozhodl se, co dál se svým životem. Je na něm, a né na babičce, nebo prababičce, rozhodnout se! Vy s ním můžete mluvit o svých obavách o jeho život a zdraví, o tom, co vidíte (jak se chová, jak vypadá), jak se cítíte, když ho tak vidíte. Mluvte o tom, že vám na něm záleží, ptejte se, co ho u drog drží, co mu v běžném životě chybí, naslouchejte. Nemoralizujte, nedávejte ultimáta, nevyhrožujte tím, co nedodržíte. Ale i vy si držte svoje hranice. Nenechte se omámit sliby, ale chtějte vidět konkrétní činy. Nenaskakujte mu na historky plné důvodů, proč něco nejde, ale naslouchejte, když bude hledat způsoby, jak něco změnit.
Nicméně podstatné je, že rozhodnutí je skutečně hlavně na vašem vnukovi! Né na vás, na jeho matce, ani jeho prababičce. Ta mu možná užívání usnadňuje, ale není to její vina. Na vás bude být vnukovi oporou, kdy by stál o změnu (máte-li dost sil a energie) a nebo se vypořádat se situací, kdy by se rozhodl v užívání pokračovat. I z toho důvodu doporučuji obrátit se na poradnu pro rodiče a blízké uživatelů drog, kde byste mohla o celé situaci mluvit podrobněji a měla podporu a informace a doporučení, jak postupovat v těch těžkých chvílích, kdy budete svědkem toho, jak vnuk nebo i prababička dělají chyby. Poradny fungují diskrétně a zdarma v každém větším městě. Vy zmiňujete v dotaze Ostravu, připojuji proto kontakty na poradny v Ostravě.
Přeji hodně sil a trpělivosti. Většina podobných příběhů nemá žádné rychlé zkratky ke štěstí, ale jde spíš o hledání na delší cestě. Je mi líto, že nemám jednoduchou a zaručenou radu. A budu ráda, když se ozvete, jak se situace vyvíjí.
V sále Doléčovacího centra Renarkon, o.p.s., na ulici Mariánskohorská 1328/29 v Ostravě se pravidelně schází skupina rodičů a blízkých uživatelů drog. Před prvním setkáním je dobré se obrátit na garanta skupiny, pana Ladislav Fabian a domluvit si schůzku na tel.: 596 638 804, 602 438 631. Na té se domluvíte, zda by pro vás bylo lepší docházet na skupinu či raději individuálně. Doporučuji to alespoň zkusit, minimálně zjistíte, že nejste s podobnými problémy sama.
Leták skupiny ke stažení zde
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět