léčba alkoholismu
hanka
Ahoj, muj pritel bere treti mesic antabus. Ja samozrejme take skoro nepiju. To znamena, za jsem za tu dobu mela 5 piv, asi 1/2 l vina a vcera 3 vodky. Vi, ze se neopijim, ale diky svemu psychickemu stavu mi vicita, ze jsem prisla ve 2 hod. v noci. Byla u me na navsteve kamaradka a tak jsme byly s prateli - ktere vsechny muj pritel velmi dobre zna- posedet. Mne je 25 let a nechci se nechat timto zpusobem omezovat. Vedel, ze s nimi nekam jdu a ze se neopiju a presto mi udelal dnes nekolik scen, odesel s tim, ze si taky bude delat co chce a ze asi prestane brat antabus. Jemu 43 let a pil hodne dlouho. Kde je ta hranice? Mam skutecne chodit vsude jen s nim? A byt brzy doma? Tak pozde jsem za tu dobu prisla poprve. Ale nechci jen sedet doma. A byt porad jen s nim. To bych dostala brzy ponorku. Chodi si do centra jen pro antabus, protoze nesnese zadneho psychologa. Ale nekdy mam dojem, ze bych se potrebovala poradit ja. Abych neztratila nadhled. Muzete mi poradit? Diky. Mejte se. Hanka
Odpověděl: Jana Justinová
Dobrý den. Žít s člověkem, který se léčí z alkoholismu, může být někdy skoro těžší, než s tím,který alkoholikem pořád ještě je. Věřím, že příhoda, kterou popisujete vás hodně rozhodila, nepíšete ale nic o tom, jak to mezi vámi fungovalo předtím,takže se nedá říct, nakolik to bylo způsobené jeho abstinencí a kde je právě ona pomyslná hranice. Tu si musíte určit sama, podle toho,jak to vám (i jemu) vyhovuje. Pro vašeho přítele je začátek abstinence, ještě za podpory léků, jistě velmi nepříjemné a těžké období a asi vás teď hodně potřebuje. Myslím, že se dá pochopit i občasná nervozita a podrážděnost. Je škoda, že tyhle přidružené problémy, které jsou minimálně stejně důležité jako samotná fyzická abstinence, nechce řešit a odmítá péči psychologa. Napadá mě, jestli by nebyl ochotný navštěvovat třeba nějakou popůrnou skupinu, která může fungovat i bez odborného vedení. Jestli máte vy potřebu vyhledat odbornou pomoc, proč to neudělát? Vaše pozice je hodně těžká a hodně na ní záleží, jestli váš přítel i váš vztah uspějí. Nepíšete také, jestli už jste o vašich pocitech s přítelem mluvila. To byste asi měla udělat jako první. Promluvit si s ním v klidu, bez výčitek, ale sdělit mu, jak to na vás všechno působí. Přeji mnoho štěstí a síly a v případě potřeby kdykoli znovu napiště.
Zpět