Pomocna ruka!
kotatko
Dobry den, chtela bych poradit v jedne veci mam kamaradku, ktera zacala snupat pervitin. Diky drogam nedodelala skolu je ji 18let a je to strasne hezka holka a ja nechci aby se znicila tim ze bude brat pervitin a co si budem lhat zname jak to bude pokracovat. ona je totiz divkia, ktera nedokaze odmitnout. Tim myslim, ze kdyz ji nekdo nabidne tak si vezme. Zatim to dostava v mensis davkach a zadarmo. Ona vi, ze o tom vim ze bere drogy a take uz jsem meli spolu hodne rozhovoru nebot ona vi, ze ji chci pomoci. Jenze ona proste furt rika, ze na to nema ze to nedokaze. Ja ji stale rikam, co ji ceka a tak ji trochu strasim aby ji to aspon trochu odradilo, ale to asi neni nejlepsi vec! Bere to asi pul roku, brala kazdy den, ale ted uz se to trochu uklidnilo a tak bere jen prilezitostne jednou do tydne to opravdu nevim. Protoze uz jsme ted ve styku jednou za mesic ji vidim, ale volam ji a pisi kazdy den jenze to nepoznam zda je sjeta nebo, ne. Nevim co vic k tomu napsat. Uz jsem ji taky rekla ze kdyz ji bude nejhur tak at vola linku bezpeci. Jenze to nevim zda to udela. Prosim poradte jak ji z toho vytahnout a naucit ji odmitat. dekuji
Odpověděl: Bára Orlíková
Víte, jsou věci, se kterými se moc pomoci nedá. Drogy patří k jedněm z nich. Pokud kamarádka sama nezjistí, že už jsou její problémy takové, že se rozhodne přestat sama, tak jí těžko pomůžete. Jestliže má drogu zadarmo, necítí problémy, které jí drogy způsobují jako zásadní důvod k tomu, proč přestat, a bere pervitin půl roku... tak se přestává a odmítá těžko. To, že má pocit, že nemůže zvládnout nebrat drogy, může mít mnoho příčin, jednou z nich je, že jí to zatím natolik fascinuje, že si nedokáže představit, že bez drogy může existovat, to, že má pocit, že je na to slabá a nemá dostatečné zázemí a podporu v rodině a kamarádech, to, že nemá dostatek informací o léčbě a bojí se toho... O rizicích, která jí hrozí, asi kamarádka ví, tím, že jí je budete připomínat, nic nezkazíte, pokud to nebudete dělat tak vehementně, že by jí to otrávilo a měla pocit, že jí jen poučujete a nerozumíte jí. Vy sama jí z toho vytáhnout nemůžete. Ani ji nemůžete naučit odmítat drogy. Dokonce se v takových případech dost často stává, že právě ten, kdo se snaží pomoci, do drog nakonec spadne taky. Kamarádka musí sama chtít a potom ji můžete podpořit v jejím rozhodnutí. V případě, že by se rozhodovala k tomu, že vyhledá nějakou odbornou péči, bude chtít do léčby... tak jí můžete nabídnout kontakty, kam se obrátit. Volat na linku bezpečí je sice varianta, ale jako lepší se mi zdá možnost dát jí telefon na krizovou linku, kterou provozuje Kontaktní centrum SANANIM (pro lidi, kteří mají problémy s drogami nebo jejich blízké): 283 87 21 86. Nevím, odkud jste (nebo spíš odkud je kamarádka), abych vám mohla předat konkrétní kontakty, ale na tomto čísle by určitě poradili. Když byste k tomu chtěla vědět cokoli dalšího, pište, jsme vám k dispozici.
Zpět