PORADNA PRO RODIČE A BLÍZKÉuživatelů návykových látek

Experimentují vaši blízcí s drogami? Užívají drogy už dlouho a vám docházejí síly?

ZEPTAT SE Poslední odpovědi

Dítě rodiče na drogách

Ruda

Naší dceři se narodil chlapeček.Dítě je neobvykle plačtivé a pláč je až zoufalý a to bez zjevné příčiny.Máme zjištěno,že otec bral drogy a to i nitrožilně.U dcery se toto nepotvrdilo,ale nemůžeme to vyvrátit.Je tedy možné,aby ditě cítilo abstinenční příznaky?

Odpověděl: Jakub Minařík

Ano, je to možné. Odvykací stav má psychickou a tělesnou složku, která bývají různým způsobem nepříjemné. V případě některých drog se jedná o stav s nespecifickou symptomatologií, která vzniká spíše jako reakce na proběhlou protrahovanou intoxikaci - o tom by bylo možné mluvit v případě pervitinu - kde se po vysazení drogy dostavuje extrémní únava s depresemi, ... jako reakce na odeznělou hyperstimulaci organismu. U opiátů, alkoholu, některých farmak pak bývá tělesná složka odvykacího stavu poměrně charakteristická pro tu kterou drogu. Závažnost takového stavu může být od stavů které jsou spíše nepříjemné (opiáty) až po stavy, které ohrožují pacienta na životě (alkohol a některá farmaka). V každém případě platí - na to aby se dostavil odvykací stav musí být před ním přítomno kontinuelní užívání dlouhodobého charakteru. Tj. když byste si chtěl opatřit odvykací stav po heroinu - musíte jej užívat denně spíše několik měsíců. Jednorázové užití, nebo občasný experiment nestačí. Také je dobré vědět, že odvykací stav začíná, rozvíjí se, má své maximum a odeznívá. Celý tenhle proces v závislosti na látce trvá dny, až 2-3 týdny. Zřídka déle. Tj. takový stav můžete pozorovat relativně krátkou dobu po porodu, pak se to upraví k normě. Otcova závislost nestačí pro rozvoj odvykacího stavu u narozeného dítěte. Musela by tedy užívat matka a to dlouhodobě, alespoň několik týdnů před porodem. Skorem si troufnu říct, že něco takového obyčejně neujde pozornosti okolí. Asi byste svůj dotaz neformulovali způsobem - nemůžeme to u dcery vyvrátit - ale myslíme si , nebo jsme si jisti, že dcera bere. Víte - tak dlouhou a složitou odpověď jsem tvořil spíše proto, abych vás uklidnil. To proto, že mám pocit, že jste úzkostní z něčeho, co by mohlo být, ale možná nebo spíše to tak není, nebo být nemusí. Dítě může plakat i z jiných příčin a u každého je to individuelní. Některé děti jsou tiché a hodné, jiné snesou srovnání s malou bombou. Nechci cvaše obavy bagatelizovat, ale pokuste se uvažovat i o jiných možnostech. :-) Kdybyste měli dojem, že o tom chcete ještě mluvit, resp. psát, klidně se ptejte. :-) P.s. Přeju pevné nervy.

Zpět

Top