Kde je pravda..?!
orel
Jestli jsem měla od té minulé středy chuť se napít....tak to bylo včera po té protialkohol terapii!!! Připadala jsem si tam jak TROTL......Byla tam včera jen jedna další ženská...těžká závislačka nekolikrát po léčbě...která s tím má HAFO problémů a bude je mít dál....s mými názory jsem se psycholožce vůbec nelíbila pěkně mě dusila! Kdo prostě nehodlá přestat pít na furt a jen přemýšlí, že by jednou chtěl být zas normální, když normální je, tak je pro ní „nenormální"! Když jsem prý jednou holce slíbila, že pít nebudu, tak prostě pít NEBUDU...a jestli pomýšlím, že až bude v srpnu pryč, že třebas jedno popití je ve fajnu, tak to tedy nééééééé.......Tajný popití, když to nevidí je PODRAZ a jestli jsem MÁMA, tak to neudělám ani kdyby byla pryč kdovíjak dlouho a kdovíkde! Ty rozbory, kolik jsem toho vypila na chalupě... a proč jsem vůbec pila a sečteno a podtrženo dohromady za víkend kýbl piva násobeno panáky....JSEM VYVRHEL LIDSTVA...Já se přeci snažím a nepiju hlavně kůli holce, protože jí to hrozně vadí...když mě vidí doma pít..ALE jestli si dovolím, když nebude měsíc doma, se jednou jít třeba pobavit jako "normálka"...to FAKT ze mě dělá nezodpovědnýho netvora, který poruší slib a holce tím nějak ublíží???? V čem je tedy "zakopaný pes"?Že bych porušila slib nebo snad obava, že bych nezůstala u jednoho napití..-že bych se třeba rozpila..?Je to sice jen teorie, ale JÁ UŽ OPRAVDU NEVÍM..a CHCI NA TO ZNÁT ODPOVĚĎ. Začínám si připadat nějak MOC strkaná kam nechci...Aby se ta má dobrovolnost NENAŠTVALA a díky těm uzurpováním jsem jako NA JUST něudělala, co teď třeba ani nechci..ale začínám být podrážděná...a od toho (cítím), že je už jen krůček tu naštvanost nějak "nezdravě podpořit"!!!
Odpověděl: Jakub Minařík
Teď si nejsem ouplně jist co ja ta otázka. Kdybych si ji pokusil pro účel odpovědi nějak zreformulovat, tak by mohla znít třeba: "Když se napiju (opiju) - je to problém principu (tj. požiju drogu a tím podvedu někoho komu jsem to slíbila) nebo problém ohrožení mojí abstinence?" Jestli jsem v tomhle uspěl, tak bych odpověděl asi takhle: Myslím, že to je problém obého a to z následujících důvodů: 1. Porušovat principy není dobré. To z mnoha důvodů. Ty, které dle mého leží hned na vrchu jsou: - když to udělám teď, proč ne jindy. Přijít se na to, když budu opatrná nemusí. - když to děláte vy, proč by to neměla dělat dcera? 2. Závislost je onemocnění, které se vyznačuje zrátou kontroly nad tím kdy začnu užívat a kdy skončím. Důvodem, který nakonec vede většinu lidí k léčbě není to, že se ožírají, ale to že se ožírají i v naprosto nevhodných situacích. Například v práci, nebo když mají jít druhý den do práce, ... Velmi často se stává, že právě jedno, nebo 1. napití, nebo užítí vede k tomu, že se znova rozjede koloběh užívání (nebo chte-li zneužívání). Myslím, že tohle riziko je hodně velké. Ještě bych se rád vyjádřil k jedné věci. tak trochu mám dojem, že dcera byla spíše iniciačním prvkem, než skutečným důvodem. Mám dojem, že důvod proč chcete abstinovat je váš. Možná by stálo spíše posilovat tuhle vlastní motivaci, než se držet toho, že abstinujete proto, že to vadí někomu jinému. Protože to není, alespoň si myslím, dost silný důvod proč byste měla abstinovat dlohodobě. P.s. jestli jsem tu otázku nechytil správně, tak se jí pokuste položit ještě jednou. :-)
Zpět