motivace
andrea
Na uvod-fandim Vam a prajem vela trpezlivosti a sil pri Vasej praci. Sme rodina zavisleho na pervitine, doteraz sme sa riadili radami psychiatrov a tzv. sme s nim komunikovali, boli trpezlivi, pomahali mu. Ale viedlo to iba k tomu, ze on nadobudol presvedcenie, ze je vsetko OK, tak preco by mal prestat? Nevidi vobec dovod s tym prastit. Viem, ze rozhodnut sa musi on sam, ale ako sa mame chovat my? Odsudit ho, vyhodit z domu, prerusit s nim kontakt? To by sme urobili najradsej, ale na druhej strane su tu mozne samovrazedne sklony atd... Aspon, aku motivaciu mali Vasi pacienti, ze sa s tym rozhodli prestat?Dik pekne
Odpověděl: Jakub Minařík
No, ono je to dosti složité - ale mám pocit, že ztratit trpělivost a poslat někoho do pr... je mnohdy docela dobrý terapeutický krok. Je otázka, jak moc je chování vašeho závislého únosné. Ale pokud tomu tak není, je dobré o nějakém razantnějším kroku uvažovat. To proto, že mám pocit, že i vy máte svá práva. Navíc - člověk se musí k tomu přestat sice rozhodnout sám, ale vždycky ho něco tlačí - když ho nic netlačí, nemá důvod přestávat. Někdy tlačí droga sama, jindy zdravotní potíže nebo soud. Ale může tlačit i rodina, nebo taky fakt, že bude bydlet pod mostem a čísté fusekle mít jen tehdy, když si je někde ukradne. Ona facka je také, svým způsobem, komunikace. Ohledně těch rizik - existují a je dobré o nich uvažovat. Málokdy se sic stává, že někdo umře, ale stát se to může. Jestli mohu mít dobré doporučení - pokud se rozhodnete vašeho závislého vyrazit z domu, tak udělejte v té chvíli, kdy to bude vaše společné rozhodnutí. Protože - pokud dojde k průšvihu, budete jej řešit vy všichni. A ještě něco - razantním rozhodnutím vyhrožujte až ve chvíli, kdy budete připraveni jej opravdu udělat. Jinak je to bezzubé a k ničemu. P.s. Kdybyste měli po mé odpovědi více otázek, než odpovědí, klidně se znova ptejte. :-)
Zpět