PORADNA PRO RODIČE A BLÍZKÉuživatelů návykových látek

alkohol

neznalek

Prosím Vás o radu, co dělat v případě, když pije jeden z rodičů. Co dělat, jak se chovat, jak s ním mluvit, tak, aby cítil důvěru a ne ponížení, stres nebo strach. Jak ho motivovat, aby toho nechal? Vím, že je zřejmě těžké odpovědět nějak konkrétně, když toho člověka neznáte, ale prosím zkuste to, ani pro mě není lehké psát tento dotaz do Vaší poradny. Takže trochu podrobností: jedná se o moji matku, které je 53let. Je to skvělá žena, která měla do této chvíle ve svém životě několik těžkých chvil, ale to snad není důvod pro to, aby se upíjela ze dne na den. Nejdříve její první manželství skončilo tragickou smrtí muže, mého otce, se kterým měli (dle jejích slov) krásný vztah - ze začátku. Vzali se v době, kdy matka byla těhotná (se mnou), otec dodělával VŠ. Po ukončení studia dostal přidělené místo spolu s bytem, který zařizoval sám. Matka v té době bydlela u svých rodičů a očekávala narození mojí sestry. Ve vysokém stupni těhotenství ji zastihla zpráva o jeho smrti. Na pohřbu zjistila, že ji v místě jejich budoucího bydliště podváděl s jinou ženou. Asi 6let po jeho smrti se seznámila s mužem, se kterým žije v současné době. Mezitím měla nějaké známosti - nijak podrobně jsme se o tom nikdy nebavily, pouze v náznacích. S nynějším druhem to vypadalo na idylku. Měli jsme díky nim se setrou pěkné, veselé a vcelku bezstarostné dětství. Oni dva jsou spolu nyní cca 20 let a jejich vztahy se od lásky?? posunuly k vyložené nenávisti. (Čekali spolu i narození jejich dítěte, v nemocnici ale zjistili, že má matka nádor na děloze a těhot. bylo přerušeno a děloha odoperována). V té době začala matka kouřit, dnes je na 2 až 3 krabičkách denně. Její kuřáctví je také kapitola sama pro sebe - mnohokrát nám se sestrou slibovala, že přestane. Poté, že přestane, když... (např. samé jedničky na vysvědčení, později narození prvního vnoučete ad.). Asi před 2 roky jsme se setrou objevily prázdné láhve zastrkané ve skříních v ložnici. Nevěděly jsme, jak se zachovat, tak jsme lahve vystavily do řady ve sklepě tak, aby je musela vidět. Matka nasadila taktiku mrtvého brouka a nikdy se o tom nebavila. My jsme ji však od té doby začaly sledovat a myslíme si, že takový ten skrytý pijan, který tají svoji náklonnost k alkoholu (v tomto případě konkrétně k fernetu), protože prázdné láhve pokračují - i když místa úkrytu se mění. Její opilost zatím nikdy nedošla do fáze (alespoň, když jsme měli možnost být u toho a vždy se jednalo o nějaké rodinné oslavy v kruhu širší rodiny), že by nebyla schopná se pohybovat či artikulovat. Tuto sobotu nás ale vyděsila svým chováním, kdy (myslím si že zcela cíleně) se opila do bezvědomí. Když jsme ji se setrou přivedly k sobě, tak to omlouvala tím, že musela překonat krizi (tím měla na mysli smrt kamaráda z dětsví, který ten den zemřel.) Druhý den se matka o ničem z toho, co se stalo v sobotu nebavila - opět taktika já nic, já muzikant. Bojím se o její budoucnost, jak se to bude rozvíjet dál? Myslíte, že to byla jen nárazová akce, nebo se tyto stavy budou opakovat? Matka žije v domě se svým druhem, již tak 8 let se v podstatě nebaví, pouze na sebe "štěkají" příkazy. My máme se setrou již svoje rodiny, v domě s nimi nežijeme a tak 2x do měsíce se u matky v domě všichni sejdeme. V těchto dnech jejich "štěkání" není tak zřetelné, protože využívají k vzájemné komunikaci nás či vnoučat. Matka popíjí i v těchto dnech (bohužel pach alkoholu nejde zamaskovat ani cigaretou). Matka pracuje, její šéf je velice náladový a poměrně velký křikloun, matka si vždy v době uzavírání DPH stěžuje, že v práci vládne dusná atmosféra a stres. Druha její stav nezajímá, spíš si myslím, že tím víc je mu odporná. Poraďte mi prosím, zda-li je možné tuto situaci zvládnout vlastními silami. Myslím si, že sobotní "akce" byla velmi silným voláním o pomoc.

Zpět