PORADNA PRO RODIČE A BLÍZKÉuživatelů návykových látek

Experimentují vaši blízcí s drogami? Užívají drogy už dlouho a vám docházejí síly?

ZEPTAT SE Poslední odpovědi

kamarad

tvarohovyzavin

Dobrý den,

můj kamarad má 30 let a asi dva roky užívá drogy. Předtím byly tyto veci pro nej nezname,skoro ani nepil. Potom se seznamil s jednou holkou a ta mu to ukazala. Nejdriv to bylo jen sem tam. Ted uz je to v podstate kazdy den. Bere hlavne pervitin. Ale i kokain,MDMA a nějaké léky na uklidnění. Okolí o tom neví,ale uz si zacinaji vsimat,ze se neco deje. V praci apod.
Zacina mi lhat abych mu pujcil penize. Uz mu vyplata nestaci. A to ma jeste hypoteku. Rika,ze krome kamaradu z drog.prostredi to vim jen ja. A ze uz mu na nicem ale nezalezi. A ze je mu jedno uz co se stane. Ze uz mu nezalezi na zivote,ktery bez drog je utrpeni.
Zkousel jsem mu navrhnout,ze s nim nekam zajdu ( do nejakeho K centra apod.) Nechce. Nechce s tim prestat.
A ja mam dve otazky:
1. Co s tim muzu udelat ja. Respektive jak s nim komunikovat,apod. Snazim se si ho vyslechnout a podporit. Ale penize mu davat nechci. Jsme kamaradi cely zivot a ja mam pocit,ze uz to neni on. Zajima ho uz jen pervitin. A myslim,ze by pro nej uz obetoval hodne.
2. Mam to rict jeho rodicum ci te holce co ho k tomu privedla? On nechce aby to ona vedela,ze to zase dela. Nedavno se rozesli. Nebo to nikomu rikat nemam? Tak jak jsem mu to slibil? Muzou s tim vubec oni neco udelat?

Dekuji moc za radu.

PS: Je to opravdu sila jak se mi meni pred ocima a jak situace postupuje. Nejdriv to mel pod kontrolou jakoze,a ze ho motivuje prace apod. Ted uz rika,ze to pod kontrolou nema,ale ze je mu to jedno. A ze on si muze o sv4m zivote rozhodnout sam.
Mam to respektovat a nestarat se o to?

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás,

a děkuji vám za důvěru, se kterou se na nás obracíte.

 

Z dotazu je naprosto jasné, že vám na kamarádovi záleží, ale také že si nevíte rady, jak postupovat.

 

Jednáte zcela správně, když mu odmítáte dávat peníze a podporovat tak jeho sebedestrukci. Nebojte se nastavit i další pevné hranice - třeba se s ním vídat, pokud bude střízlivý a bude s vámi něco pěkného podnikat (ne jen mluvit o drogách), nabídnete mu jiné možnosti, jak trávit čas, nastavte si hodinu, do kdy může v případě potřeby volat, nebojte se mu jasně říct, že mu rád pomůžete, pokud bude chtít s drogami skoncovat, jinak ne, neuzavírejte s ním tajemství a nebojte se mu oznámit, že pokud bude například řídit auto pod vlivem, oznámíte to ... sám promyslete, co vám dává osobně smysl.

 

Pokud bude manipulovat a tlačit na vaše city a chtít pomoc, úlevy, sliby, byť o změnu nebude stát, řekněte, že mu nevěříte, chtějte důkazy, které trvají delší dobu, než pár hodin nebo dní - potvrzené opakované docházení do Káčka, plnění dohod, léčba, žádné škemrání o peníze nebo půjčování věcí, které lze zpeněžit apod. Nabídněte mu znovu doprovod k pomoci, dejte mu do ruky kontakt. Ale další kroky nechte na něm.

 

Poslední věc, která nefunguje hned, ale často velmi silně dotyčného zasáhne, je říct mu, stejně jako jste popsal tady v dotazu, co to s vámi dělá, když ho takhle vidíte, popsat mu, čeho si všímáte (konkrétně - změny v chování, co se děje v práci, že po vás chce takovou věc tajit a vy ji tajit nechcete - a ani nemusíte, atd.), mluvit o tom, že je vám to líto, jak se změnil, bojíte se o něj, vnímáte ho jako jiného člověka, nepoznáváte ho, zmínit třeba i pěknou společnou minulost nebo plány ... prostě co vás spojovalo a co teď ztrácíte. 

 

Zbytek nechte na něm. Dejte mu čas a prostor. Třeba s ním i přerušte na delší dobu kontakt. A v neposlední řadě chraňte sebe a váš vztah, který jste měli. Neochráníte ho tím, že mu budete dávat peníze, pomáhat, když pomoc nebude myslet vážně, poslouchat jeho stezky, když odmítne vyhledat pomoc, ale tím, že si budete pevně stát na svém, žít svůj život jak nejlépe to jde a narovinu mluvit o tom, co vidíte a co to s vámi dělá. Svědkem toho, co se s ním děje, jste už dva roky. To je dost na to, aby věděl, že vám na něm záleží. Co myslíte?

 

To, co se s kamarádem děje, je u užívání drog typické. Všechno jde stranou, svět bez drog je nudný a šedý, pocit na drogách je omamný a příliš krásný na to, aby se ho člověk vzdal. Kamarád navíc zmiňuje drogy jako formu sebedestrukce - všechno je mi jedno, jediné, co má smysl jsou drogy. Dost možná mu drogy nasedly na něco, s čím se mu nedařilo dříve vypořádat jinak (nízké sebevědomí, stres?). Můžete zmínit, že to tak nebylo vždy. Ale nemá cenu mu nic z toho vymlouvat.

 

Jinak: kdybyste chtěl vy sám o všem mluvit, ulevit si od pocitu bezmoci, zorientovat se v možnostech a třeba si i konkrétně nechat poradit, můžete se obrátit na K-centrum i vy sám. Káčka nejsou jen pro uživatele, ale i pro jejich blízké, kteří často trpí užíváním svých blízkých stejně, né-li více, než sami uživatelé.

 

Poslední věc, kterou vám mohu nabídnout, je odkaz na článek s tipy, jak by mohl mluvit rodič se svým dítětem, u kterého má na užívání drog podezření. Jsou v zásadě platné obecně a můžete se jich držet i pokud jde o kamaráda. 

 

Budu ráda, když napíšete, jestli vám byla nějaká část odpovědi užitečná, případně jak se situace vyvíjí dál.

S pozdravem a přáním hodně sil a trpělivosti,

Gabriela Minařík.

Zpět

Top