Pervitín
Miriam
Zdravím vás. Potrebujem radu ako rodič fetaka. Dcéra má 21 rokov a 3 ročného syna, obaja žijú so mnou aj s ďalšími mojimi deťmi. Dcéra raz už v 17tich rokoch bola závislá a 2x sa vtedz predavkovala, ale bola dieťa a zvládli sme to spolu bez liečebné. Tentokrát začala znovu sama a nechce prestať. Už vyše roka sa to zhoršuje a posledne mesiace neviem ako sa s ňou co i len rozprávať.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den,
děkuji vám za důvěru a otevřenost, se kterou se na nás obracíte. Bohužel vám však nedokážu dát žádnou jednoduchou, zaručenou radu, jak postupovat. Většinou mají situace nějaký vývoj, důvod, okolnosti a řadu podrobností, které jsou jedinečné a jen těžko se pak radí. Ideální by asi bylo obrátit se v tuto chvíli na poradnu, kde byste mohla o celé situaci mluvit v souvislostech a podrobněji. Netuším, jste-li z České republiky, nebo ze Slovenska. V ČR bych vás odkázala například na naši Poradnu pro rodiče v Praze v Žitné, nebo na některou ze sítě adiktologických ambulancí či kontaktních center. Nějaké možnosti jsou i v SR, ale není jich zdaleka tolik. Hledat můžete na stránkách www.drogy-info.cz (pro ČR) a www.infodrogy.sk (pro SR).
V tuto chvíli snad alespoň takto. Je mi jasné, že jsem vám nedala žádnou zázračnou radu, bohužel však v podobných situacích nic takového neexituje. Často je potřeba obrnit se trpělivostí, nastavit pevně hranice a sama pro sebe si ujasnit, kde jsou ty vaše, resp. co udělám, když to či ono a pak těmto předsevzetím dostát. Komunikovat se doporučuje na začátku hlavně o tom, co vidíte a čeho si všímáte (konkrétně) a pak o svých emocích (obavách, nejistotách, strachu atd.). Rady, jak vézt konstruktivní rozhovor najdete např. zde.
Budu ráda, když se ozvete, jak se situace vyvíjí, případně zda vás některá část odpovědi oslovila.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět