Syn užívá drogy
Hanzi
Dobrý den, syn je u bývalého partnera a před rokem zjistil že si vzal drogu. Syna sem si vzala k sobě na měsíc a pak bylo vše v pohodě. Bohužel syn se potom vrátil zpátky k otci s po chvíli to pokračovalo dál. K tomu kouří marihuanu a dokonce sme zjistili, že se snaží i prodávat. Přerušil studium, které totálně flákal a začal chodit do práce, kde už to taky začíná zanedbávat. Je agresivní a neustále spí. Jeho argument na slova od nás rodičů pojď pomůžeme ti budeme to řešit jsou, že žádnou pomoc nepotřebuje, ať si ho nevšímáme, že si to vyřeší sám. Synovi je už 19 let tudíž ho bez jeho souhlasu nikam nedostaneme. Děkuji za odpověď
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den, Hanzi,
děkuji vám za dotaz. O diskrétnost se bát nemusíte. Protože jste uvedla do poznámky žádost o nezvěřejnění dotazu, uveřejňujeme ho i s odpovědí skrytě, je tedy přístupný jen vám a pracovníkům naší poradny.
Jestli tomu dobře rozumím, tak se celá situace vyvíjí minimálně po dobu jednoho roku, nejspíš i o něco déle. Popisujete, že syn přestal chodit do školy, nyní pomalu přestává chodit i do práce, doma je agresivní, hodně spí, nekomunikuje. Chce mít doma zázemí, ale zdá se, že nechce plnit žádné povinnosti. Jestli jsem to dobře pochopila, bydlí u otce, ne s vámi. I proto je váš vliv na situaci nejspíš o něco menší. Ale protože píšete, předpokládám, že s otcem komunikujete a ráda/i byste situaci řešili. Bohužel syn v ničem problém nevidí a chce, abyste si ho nevšímali. Krom toho, že se o něj bojíte a máte strach, co se děje, tak také vidíte, že si neplní své povinnosti a je doma agresivní. Je tedy jasné, že situaci ignorovat dost dobře nejde. Ale také si uvědomujete, že proti jeho vůli nic nezmůžete.
Doporučila bych vám spojit se s otcem syna a společně se obrátit na poradnu, kde byste situaci probrali podrobněji a domluvili se na dalším společném postupu. Zjistili byste možnosti pro sebe i pro syna, slyšeli byste zkušenosti dalších rodičů. Nikdo by vás nesoudil, ani vám nedával zaručené rady ... jde spíš o to vás vyslechnout a společně s vámi si věci vyjasnit a hledat postup, řešení. Nic se ale nezmění hned, chce to trpělivost a čas.
Pokud jde o komunikaci se syne: obecně se doporučuje mluvit o sobě a svých emocích, o tom, co vidíte, slyšíte a čeho si všímáte ... ideální je tohle probrat krátce a v klidu, nenechat se vytočit do nějakých velkých emocí, vyhnout se křiku, výhružkám a ultimátům, které člověk nedodrží. Lepší je si prostě dohodnout pravidla, za jakých spolu budete fungovat, od věci není i dohoda na financích, spoluúčasti na chodu domácnosti apod. V krátkosti alespoň takto.
Pokud jste z Prahy, můžete se obrátit na naši Poradnu pro rodiče, je-li pro vás Praha z ruky, napište, která větší města máte dobře dostupná, pošlu kontakty.
S pozdravem a přáním hodně sil a trpělivosti,
Gabriela Minařík.
Zpět