co s bratrem
hampejz
Dobrý den. Je mi 23 let a mám problém. Mám o tři roky mladšího bratra. Dnes sem se dozvěděl, že bratr už zkoušel koks. Na střední škole začal s trávou, ale jelikož i já kouřil a občas i dnes si s někým zapálím, takže sem tomu nevěnoval pozornost. Ale když o tom tak přemýšlím, tak posledního zhruba půl roku je furt někde dlouho do noci, nejdřív mluvil koulích (extáze), pak začal domu nosit haldy hulení a přiznal, že vidělává 10 táců za měsíc, ale co vím, tak to všechná dokáže utratit. A teď tohle. Rodiče vo tom nemaj ani páru. Jelikož bratr má brigádu jako číšník v hotelu, tak mu věřej dlouhé šichty. Nevím co dělat. Možná jenom blbne a vyhrabe se z toho, ale bratr se vždycky nechal nechal strhnout a myslím, že už zachází daleko. Vím, že takhle může blbnout klidně desítky let, ale taky se může namočit do větších....pardón, slušný slovo mě nenapadlo. Teď bude maturovat a asi pude pracovat. Ale taky přemýšlel to zkusit v USA. To si myslím, že by bylo nejlepší, odjet od party se kterou je. Ale nevím, jak mu moc (jestli vůbec potřebuje pomoct) a jestli to říct doma. Mám strach, že by ho naši seřvali, dali mu zarachy a ztratili ho a tim pádem i já, pač by mu došlo, kdo to vykecal. Poraďte mi prosím, co mám dělat. Předem moc děkuji za Vaší odpověď a jsem s pozdravem. Hampejz
Odpověděl: Jana Justinová
Dobrý den, vůbec se nedivím, že máte o bratra strach, když postupně chodí s čím dál tím nejbezpečnějšími drogami. Vím, že je to asi těžké přijmout, ale bratr je dospělý, zodpovědný sám za sebe, a tak řešit situaci tím, že o celé věci řeknete rodičům, by, jak sám tušíte, nadělalo víc zla než dobra. Minimálně by to nemělo proběhnout bez předchozího rozhovoru s ním a bez varování a vysvětlení z Vaší strany, proč jste se k takovému kroku odhodlal. To jestli bratr jen tak blbne a přejde ho to, nebo jestli do drog spadne ještě víc, Vám bohužel nikdo dopředu neřekne a Vaše obavy jsou určitě na místě. Nepíšete, jestli o nich s bratrem mluvíte, jestli ví, jak se na celou věc koukáte, že o něj máte strach. Bavili jste se třeba o tom, proč ho drogy tak přitahují, proč má potřebu zkoušet pořád něco nového? Co si tím nahrazuje? A jestli má nějakou hranici, za kterou si myslí, že by nezašel, která i jemu připadá nebezpečná? Jakým způsobem si ji sám brání? Co mu drogy dávají a co mu berou? Je to spousta otázek, která by ho třeba mohla přimět o celé věci víc přemýšlet a uvědomit si i rizika. Myslím, že nejvíc, co můžete momentálně udělat, je nemít s ním v tomto ohledu žádná tabu, neodsuzovat ho, ale ani mu jeho chování neschvalovat. Jestli na Vás dá, bude o tom snad aspoň přemýšlet. Já vím, že to není moc, ale dokud člověk nepochybuje a nechce nic měnit, těžko to za něj dělat. Takže nezbývá než popřát hodně trpělivosti...
Zpět