PORADNA PRO RODIČE A BLÍZKÉuživatelů návykových látek

Experimentují vaši blízcí s drogami? Užívají drogy už dlouho a vám docházejí síly?

ZEPTAT SE Poslední odpovědi

Drogy u spoluzacky

H

Dobrý den,dcera se mi svěřila, ze její nejlepší kamarádka ze tridy, obě 13 let, si dvakrát od starších kluků kamarádů vzala nějakou drogu pod jazyk. Neví, o co jde, prý ji jen řekla,ze to bylo silné, asi síla 4 z 5. Poprvé to bylo na čarodějnice,rodiče nebyli asi doma a ona byla s partou venku do 2 do rána. Opila se, pozvracela a ještě si od nich vzala drogu. A od té doby prý ještě jednou. Poprvé ji z toho bylo prý zle, o to více nechápu,ze si to vzala podruhé... Je to dcery nejlepší kamaradka, ve třídě jsou jen 4 holky. Rodiče té kamarádky znám, hrozne rada bych jim dala vědět,co se s jejich dcerou děje (má i potíže ve škole a skola to řeší,ale neúspěšně), ale nechci shodit dceru. S tou jsem na toto téma mluvila a myslim,ze by si nic takového nevzala (odsuzuje to). Navíc by bylo hned jasne, ze to prozradila ona a kamarádka by ji zavrhla, což určitě nechci ja,ani ona, tím spíše,ze jsou ve třídě jen 4 holky a už takto tam mají díky tomu dost problematické vztahy. Vím, ze kdyby se to týkalo mé dcery,chtěla bych to vědět, ale nyní si přijdu jak v mlynském kole. Nechci zradit dceru a zaroven chci pomoci její kamarádce… Budu rada za jakoukoli radu. Děkuji

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den,

 

chápu, že jste teď v komplikované situaci ... chcete něco udělat, pomoct, nějak celou situaci řešit, ale bojíte se, že tím způsobíte nepříjemnosti, nebo celou situaci jen zhoršíte ... minimálně dceři, která ztratí důvěru kamarádky. Jak kdybyste se dostala, stejně jako dcera (tím, že se o něčem takovém dověděla), do začarovaného kruhu.

 

V podobných případech mám jedno doporučení: zkusit udržet klid ... nadechnout se, vydechnout, dát si nějaký čas to celé zpracovat a nepanikařit! Podobné situace se v životě dějí a dít budou. Dovíte se o tom, že někdo udělal nebo neudělal, co měl nebo neměl, porušil zákon, něco provedl, někdo se vám svěří. Určitě takové situace znáte i ze svého života. Né všechno je potřeba řešit hned nebo za druhé. Když se vám kamarádka svěří s nevěřou, můžete ji odsoudit, ale nemusíte to říkat jejímu muži, a je jen na vás, jestli budete její románek krýt. Ale taky to můžete udělat jakkoli jinak. Tím chci říct ... dejte si čas, promyslete to, nic dceři neslibujte!

 

Druhý důležitý krok: soustřeďte se na sebe a vztah se svojí dcerou. Je úžasné, že za vámi přišla a svěřila se, ačkoli i ona musí tušit, že tím porušila tajemství s kamarádkou. Nejspíš je sama vystrašená, z toho, co se dověděla. I z toho, co s tou informací uděláte vy. Svěřit se, chtělo jistě odvahu! Zkuste to ocenit, obejmout jí, poděkovat jí za důvěru! Mluvte o tom, že si toho vážíte, byť teď není jasné, co bude dál. Mluvte o podobných situacích, jak mohou být těžké. Buďte tam pro ni, podpořte ji v tom, že je v pořádku se v tak těžké chvíli svěřit. Mluvte s ní o tom, jak jí v takové situaci, kdy se něco takového dozví, je, jak je těžké takové tajemství udržet, ale i o tom, jak těžké je se svěřit. Časem se jistě dostanete i k podobným situacím, nebo i k tomu, co by bylo možné udělat teď dál.

 

Je jasné, že kamarádka by asi nechtěla, aby se vám vaše dcera svěřila, ale je-li to dobrá kamarádka, nejspíš ví, jaký vztah má vaše dcera s vámi a třeba i časem by pochopila, do jak těžké situace vaši dceru dostala. Odpustila jí, že neudržela tajemství. Záleží, jaký spolu mají vztah. I tohle téma by bylo dobré nakousnout. I dcera totiž může ocenit kamarádku, že se jí svěřila ... ale ani ona nemusí automaticky slibovat, že takovou věc bude držet v tajnosti a pokud to slíbí, může si to rozmyslet. Je to tak v pořádku a patří to k riziku, když se někomu svěříte. 

 

Pokud jde o to, co s tím teď dál ... to už bude složitější. Nemám pro vás žádnou jednoduchou odpověď, nebo doporučení na postup, který by zafungoval. Ale i tady doporučuji zachovat klid a rozvahu. Celou situaci víte z druhé ruky ... nebyla jste u toho, nevíte, co se skutečně stalo, ani proč. Tím nechci říct, že nic z toho není pravda ... ale jen upozornit na to, že víte hodně málo. 

 

Dejte tomu alespoň pár dní a pak si zkuste s dcerou promluvit. Znovu oceňte to, že se vám svěřila! A zkuste zavést hovor na téma, jak se to vyvíjí a co s takovou informací dál? Proberte možnosti, ptejte se, jak se dcera cítí po té, co se vám svěřila, co myslí, že by se mohlo stát, když se svěří, jestli si umí představit říct kamarádce, že se vám svěřila. Ptejte se na to, co by dcera potřebovala, jak by chtěla situaci řešit. Dejte dceři prostor, aby mluvila, snažte se dovědět víc, k tématu se za pár dní znovu vraťte. Uvidíte, co se bude dít, jestli se něco bude měnit. Bavte se o možnostech, co by se mohlo dít dál. A pokud se uvidíte s kamarádkou dcery, zkuste se předem s dcerou domluvit na tom, jak byste ji mohla oslovit. 

 

A nezapomeňte si užívat čas s dcerou i jinak.

 

V tuhle chvíli se asi dál nedostaneme. Určitě pomůže o tom všem mluvit s dcerou, nebo někým blízkým, a dát si čas. To, že kamarádka dcery začala s něčím experimentovat, není nejspíš začátek, ale pravděpodobněji důsledek něčeho, co se děje už delší dobu. Není na vás to teď hned vyřešit a zastavit. Ale určitě je v pořádku o tom mluvit a vyjádřit své obavy i názor. 

 

Snad tedy alespoň takto.

S pozdravem a přáním hodně sil a trpělivosti,

Gabriela Minařík.

 

Zpět

Top