otec a "gamblerství"
Tomáš
Dobrý den, obracím se na vás s konkrétním dotazem týkající se gamblerství. Myslím, že rozepisovat se podrobně, není prozatím nutné, přesto ve stručnosti nastíním situaci. Můj otec (52 let) má problém s hazardní hrou, respektive s gamblerstvím. Hrát začal zhruba před 10 lety. Sice je to dlouhá doba v porovnání s tím, kdy přichází tento dotaz, ale jeho problémy s hraním byly dlouhá léta pouze občasnou záležitostí, takže se v rodině daleko rychleji vstřebaly a dále se jim nevěnovala pozornost. Ovšem, jak už to bývá, tento problém kvantitativně začal narůstat. Nejdříve prohrával "pouze" svou výplatu, později si začal půjčovat u známých, až to došlo k vrcholu, kdy nemá zábrany půjčit si u bankovních domů i desítky tisíc korun. Je třeba říci, že se ale hraní stále nevěnuje permanentně ("naštěstí" ). Ovšem periody, kdy "si dá pokoj" a kdy do toho "spadne" se zkrátily zhruba na dva měsíce. Má mamka ho dlouhá léta dostávala z finančních problémů tím, že si třeba za něj také půjčila peníze. Dávala mu "pomocnou" ruku velmi dlouho. Otec se totiž vždy cítil velmi provinile, takže prvotní dny, kdy s ním mamka nehovořila, byly brzy tytam, a zbyly "jen" dluhy. Ovšem vše má svou hranici. Otec čím dál tím více přestal svého gamblerství litovat a půjčky u bank narůstaly, aniž bychom to jako rodina věděli. Jakmile se přestal otec podílet na rodinných výdajích, řekla mamka DOST. Ona již řešit nic nehodlá, nemá na to již síly. A já se jí nedivím. Jenomže já - jako syn společně se svou sestrou - máme eminentní zájem na tom, aby vztah rodičů byl dobrý. Oba víme, že to bude těžká cesta, ale chceme se po ní pokusit vydat. Víme, že začít se musí u otce a přesvědčit ho, že to, co dělá, není dobré. Teprve poté se pokusit primět mamku, aby tyto změny ocenila. S otcem jsem již hovořil a je otevřený nápravě. Ovšem takových slibů jsme již slyšeli mnoho. Domnívám se, podle dokumentu pana doktora Nešpora "Jak poznat a překonat problém s hazardní hrou" , že je otec ve fázi prohrávání, ale již mu "sedí" některé charakteristiky z fáze zoufalství. Projevuje se to arogantností a nezájmem vůči rodině. Nevím, zda by otec byl ochoten nastoupit léčení. Chtěl bych se pokusit obrátit ho na dobrou cestu vlastní pomocí. Samozřejmě, pokud by se nebránil léčbě, volil bych tuto odbornou cestu. Přejdu tedy k samotné otázce. Řešení se sestrou vidíme zejména v omezení finančních prostředků, které se mu dostanou k ruce. Sám otec potvrdil, že nesmí mít prostě peníze. V tom nevidíme problém - výplata se bude posílat na můj účet. Ovšem nevíme si zatím rady s tím, jak zamezit tomu, aby si někde peníze půjčil. Také není problém upozornit všechny jeho známé a příbuzné, jaký otec má problém (dnes už to beztak většina ví) a zdůraznit, aby mu nepůjčili. Ale jak docílit toho, aby nezašel do banky a nevyřídil si další půjčku? Otevřeně (a již zcela bez pocitu provinění) přiznává, že má dvě půjčky cca po 30 000 Kč. Údajně mu spočítali (dle platu), že pokud bude splácet, tak má nárok ještě na dalších 70 000 Kč!:( Otec si sám z výplaty půjčky splácí. Z toho by se dalo usoudit, že na tom není zase tak zle. Ovšem již to jde na úkor rodinného rozpočtu. V podstatě se nepodílí na výdajích, je rád, že pokryje své půjčky. Je jasné, že jednou překročí (pokud nepřestane) možnosti půjčky splácet. Největším problémem jsou vztahy v rodině. Rádi bychom zachovali úplnou rodinu, ale bohužel je to ve fázi, kdy to bude velmi těžké. Mamka rezignovala tím, že si žije za své (ovšem také zatížena otcovými dluhy). Otec hraní automatů kombinuje s alkoholem. Trápí nás také to, že je to kardiak, čili mu to samojistě neprospívá zdraví. O tom že je kardiak banky nevědí. Dostávám se tedy k otázce: Jak zajistit, aby si nepůjčil u další banky? Dá se nějakým způsobem zbavit svéprávnosti jen určitých záležitostí - v tomto případě finanční půjčka? Je to, podle nás, alfa a omega řešení. Můžete mi v tomto směru poradit, popřípadě sdělit, jak toto řeší jiné rodiny? A nebo odvolat na nějaké jiné odborníky? Mám totiž takový dojem, že banku bude spíše zajímat potencionální zákazník, než-li jeho vztahy v rodině. Děkuji za odpověď
Odpověděl: Jakub Minařík
Aby si otec nepůjčil, asi bohužel neuhlídáte. V dnešní době půjčí každému. Bohužel. Spíše bych navrhoval systémovější řešení. Zjistěte kam se můžete obrátit, kde se otec může léčit. Nepíšete odkud jste, tak vám konkrétní místo asi neporadím. Najdete jej ale snadno v v rubrice kontakty. Pokud jste v Prahy, nebo blízkého okolí tak volba je jednoduchá - Psychiatrická léčebna v Bohnicích, pavilon 31. Zavolejte tam, můžete tam i zajít a poraďte se co a jak. A pak ve chvíli, kdy otec vyjádří souhlas s tím něco dělat, tak neváhejte, vezměte ho pod křídlo a vyražte s ním na konzultaci do léčebny. Při troše štěstí, otec po konzultaci s lékařem pochopí rozsah problému, pochopí, že bez léčby to nepůjde a na léčbu nastoupí. Tohle je myslím nejrozumější rada, která mě napadá. Když se to povede tak je to taky nejrychlejší cesta, všechny ostatní varianty jsou na mnohem déla a navíc myslím, že bez ústavní léčby to otec nezvládne.
Zpět