PORADNA PRO RODIČE A BLÍZKÉuživatelů návykových látek

Experimentují vaši blízcí s drogami? Užívají drogy už dlouho a vám docházejí síly?

ZEPTAT SE Poslední odpovědi

pro p. Tomáše Haranta

osrnka

Pane Tomáši, od února uběhlo pár měsícu a já bych Vám chtěla poděkovat za pomoc, kterou jsem využila pri řešení závislosti syna na pervitinu. Samozřejme mi je jasné, že jsme nevyhráli, ješte bude muset uplynout hodne času, ale .. od té první a druhé náhodné kontroly jsme kontroly prestali delat. Proste jsme se dohodli na vzájemné spolupráci a duveře. To že jsem syna prestehovala k mamince jsem asi psala, našel si práci a na základe vasich podnetu jsme rešili i možné další problémy - kluk pribral, je klidný, pekne spí unavený po práci, a začíná se zajímat o svet. Asi po mesíci vznikl problém - agresivita z jeho strany, chtel více volnosti, slzy, výkriky, tríhodinové debaty proč trváme na tom, že se musí dodržovat domluvený rytmus - nakonec jsem mu naznačila, že se možná projevuje psychický absťák - to ho vytočilo do ruda - ale úspěšne jsme to zvládli - protože mel možnost výběru - buď se sbalit, vrátit se do džungle a čelit sám všemu, nebo zustat, obetovat svou chuť se flákat, ale získat neco víc. Myslím že si vybral správne a zustal. O drogách se bavíme, neustále sledujeme ruzne pribehy, dokonce on sám vysvetluje svým mladším kamarádum, jak to začalo - snad jsem to zachytila v hodine dvanácté. Jestli vás neco napadlo pri čtení techto rádku - byla bych ráda, kdybyste napsal. Zatím Vám i celému kolektivu dekuji a preji hodne, hodne uspechu ve Vaší práci.

Odpověděl: Tomáš Harant

Dobrý den, díky za zprávičku a gratuluji, jestli se věci vyvíjejí k vzájemné spokojenosti. A co mě při čtení napadá? Zdá se, že se věci zatím daří, tak jen tak dál.. Možná bych se více zamyslel na synovým voláním po "svobodě". Zdá se mi, že je dost výrazné. Na počátku je "přísnější" (více ochraňující) režim přínosem, později se však musí vyvíjet. Podobně je tomu v léčbách - lidé vyjíždějí ven, opouštějí léčbá, začínají si svůj život kontrolovat sami. Ostatně nikdo nemůže mít "hlídače" po celý život. A není ani proč... Možná bych to přirovnal k vývoji dítěte aby to bylo srozumitelnější... Pokud vzájemně dohodnutá pravidla zamrznou, můžou být dost kontraproduktivní a mohou vést i k relapsu. Ten ale nemusí být totálním debaklem, katastrofou... Naopak, pokud se dobře uchopí, je cennou zkušeností. Určitě by bylo fajn vědět něco o chutích (také nejsou žádnou katastrofou, něco ale znamenají), relapsu apod. Jestli Vás cokoli napadne, napiště. Hezký den

Zpět

Top