PORADNA PRO RODIČE A BLÍZKÉuživatelů návykových látek

Experimentují vaši blízcí s drogami? Užívají drogy už dlouho a vám docházejí síly?

ZEPTAT SE Poslední odpovědi

pro p. T. Haranta

osrnka

Dobrý den, pane Tomáši, děkuji za odpověď a souhlasím - strachuji se, bojím se, a je to i proto, že jsem v téhle oblasti totální amatér - vlastne jsem se o drogách dozvedela více až čtením odpovedí Vašich i kolegu tady v on-line poradne. A nechci, aby se jeho počáteční nemoc rozšířila na trvalou a doživotní závislost. Škoda každého dne, který se prožije v opojení alkoholem nebo jinou drogou. Takže otázky - jaké chutě? Co v prípade, že to bez mé přítomnosti nezvládne a podlehne treba jen jednou, dvakrát za mesíc? Mám být podezíravá, když je po práci unavený a doma nemá na nic chuť? ani na jídlo, nemluví, je smutný? Anebo je naopak upovídaný, radostný? Je normální, že za první mesíce pribral 10 kilo a teď ta váha stojí? Pritom na svou výšku 187 cm váží pořád málo? (cca 70 - 72 kg)? Když jsme začínali, měl 58 kg. Je normální, že už se neprojevuje ta obrovská "žravost" která doprovázela spolu se spavostí ty první dva tri měsíce? Těch otázek je moc - snad zase později:-) Hezký den Vám i kolegum. P.S. Bydlím v Bratislave, vím kde je centrum - zatím to tímhle zpusobem rešit nechci.

Odpověděl: Tomáš Harant

Dobrý den, no tak se zkusíme s těmi otázkami nějak poprat... Nejdříve k těm chutím. Myslím tím chutě na drogu, kterou syn užíval. Popíšu to trochu zeširoka. Braní drog je součástí životního stylu, který byl v počátku nějak nestabilní (z mnoha individuálních důvodu) a droga a její účinky jej dokázaly "stabilizovat" (nechala si za to ale draze zaplatit a postupně i ta přestává fungovat...). Pokud se později objeví nějaký životní výkyv, neuspokojené potřeby, člověka jaksi automaticky napadá (možná jediný) známý způsob, jak se s tím vypořádat - droga... A o tom je také léčba. Naučit se všechno zvládat jinak než s její "pomocí". A že to z počátku není vůbec snadné... Ano, může se stát, že chuti podlehne a dá si. V tom případě je lepší se zaobírat tím, co relapsu předcházelo, v čem byl život neuspokojený (jak to změnit jinak...), než vyčítat, vinit... Toto všechno by ale měl vědět především Váš syn. On sám to musí zvládnout, nemůže být neustále pod Vaší kontrolou... No a ta váha, změny nálad.. nemusí, ale může to něco znamenat. Proč o tom ale spekulovat? Nebylo by lepší se o tom narovinu pobavit? Hezký den

Zpět

Top