bratr 2
Pavlína
Dobrý den p. Minařík. Děkuji Vám za odpověd, co se týče bráchy, je fakt, že jsem ho ted přes 14 dní neviděla, mobil už má vypnutý, čili nevím, co s ním ted je...a to mi taky nahání strach, ale nějak se s tím poperu....pravdou je, že jsem se zkusila optat nějakých známých, o kterých vím, že se s nima stýká, ale zatím nikdo nic neví.... Bydlení už mu opravdu nenabídnu, ač teda je to fakt hodně těžký, ale já nechci podstoupit nic, co by mě rozhodilo, bojím s nejen toho, co by udělal on, ale jestli bych tu svou abstinenci neporušila už taky.... Víte, asi nejhorší na tom je, že v době kdy bydlel u mě, tak čekal se svou dívkou mimčo, dnes je z ní krásná 1,5 letá holčina....ráda obě holky vidím, občas malou pohlídám, ale hodně mě pořád bolí, když X začne mluvit o jejím otci jako o hajzlovi...atd, vesměs má pravdu, ale mám za něj spíš výčitky a pocit, že za to můžu i já, nevím proč, prostě proto že jsme jedna rodina....i když už jsme si to s X vyříkaly, přesto to ve mě je....ale to není podstatné... Říkáte, že si s ním mám promluvit tak jak jsem to tady psala, o to jsem se věřte pokoušela, nenásilnou formou, bez nějakého citového vydírání, a on mě jen objal a řekl, že je v pořádku a že si shání práci atd....ale vím, že to tak není....bydlet snad má kde, i když nevím.....no, je to opravdu těžké...když nad tím tak přemýšlím, tak v době dyž jsem brala, tak jsem taky lhala jako když tiskně....ale i přesto jsem věděla kde jsou mé hranice... Také je to težké v tom, že i kdyby měl výplatu a normální práci, tak nevyžije, což je logické, jemu to prostě nestačí....čili se dostal do křížku se zákonem a máler byl na světě....no a to si ted takyříkám, jestli ho nemám nechat hledat policií nebo jak, protože nemít o něm žádné zprávy mě děsí....mám jen strach...promintě...asi nic nového jsem nenapsala, ale já nemám s kým to probrat a ani své obavy ne, tak jsem to tady nějak sesmolila :-) Hezký den
Odpověděl: Jakub Minařík
Myslím, že tady jde opravdu víc o váš strach, než o cokoliv jiného. A rozumím, že to je hodně těžké, ale myslím, že víc udělat nemůžete. Resp. Děláte co můžete a udělala jste co jste mohla. Víc už prostě nejde. Bratr se rozhodl to řešit tak jak to řeší a myslím že udělat víc, než s ním dál mluvit a upozorňovat ho na to, že některé věci jsou asi trochu jinak, než si myslí a než říká – víc udělat nemůžete. Vím že to je těžké, ale nedá se to obejít. Každý se musí rozhodnout sám za sebe. Ohledně té policie – hledat ho myslím nemá význam. Policie se vás zeptá, jestli je dospělý a když řeknete že ano, tak vám řekne, že to je jeho věc. A i kdyby váš bratr dospělý nebyl - tak zkušenosti rodičů uprchlých dospívajících jsou většinou takové – že pokud na dítě policie náhodou narazí, a někdo si všimne, že se jedná o někoho hledaného – tak ho najdou. Jinak ne. Takže asi jediné co vám zbývá je být trpělivá. Bohužel. :-(
Zpět