Pervitin a tráva
sybyla
Dobrý den přeji,,,prosím o pomoc či radu,nebo prosbu,,,nevím jak to nazvat.Mám 21 syna,který asi od 17 let kouří trávu,,,vlastně si myslím že asi po roce přešel na pervitin v kombinaci s trávou,ale tak nějak střídavě,,,možná i v jeden den třeba obojí,,,asi podle peněz si myslím.A vlastně i podle chování,jelikož vím,že při kouření trávy člověk nejen jinak vypadá,ale se i jinak chová než při požití pervitinu.Pervitin užíval asi rok po kouření trávy.Vlastně jsem to špatně specifikovala.Jelikož se pak začali zrácet peníze,začal krást drobné věci,prodávat si své věci ,,,tak jsem usoudila ,že přešel již ze zmíněné trávy na pervitin.To trvá dodnes,,,,i když ten pervitin asi není tak častý,jelikož se zdržuje již více doma,více jí,více spí.Myslím si,že se vrátil ke kouření trávy s občasnou dávkou perníku,jelikož jsem již delší dobu synovi přestala dávat nejen peníze,ale přestala jsem ho i šatit,,,s tím,že když si umí sehnat na drogu,at se i šatí sám,,,Bývala jsem dost lítostivá a dost mu odpouštěla,,,tím myslím agresivní chování,drzosti všeho druhu,vyhrožování.Pak jsem přitvrdila a snažila se stanovit určitá pravidla,,,tzn.bez vlastní práce nic nedostaneš,,,musíš pomáhat,starat se sám jelikož si dospělý,at vidíš že bez práce není nic zadarmo.Snažím se mu i nadále vlastně domlouvat,aby si uvědomoval,že drogy je metla lidstva,že mu ničí zdraví,charakter,mozek,že ztrácí lidskou důstojnost,když si něco koupí a vzápětí to prodá a dá si svůj občanský průkaz do zástavy,aby mu půjčili na drogu.Podotýkám,že již doma nic nebere,neztrácí se nic,nekrade.Vždy prodá jen své věci a půjčuje si.ON si je vědom,že vše dělá špatně,,,řekne mi to ve slabé chvilce,ale stejně vždy udělá to samé.Je to samozřejmě kolotoč z kterého se nedokážeme vymanit.Když si dá zrivna ten pervitin je drzý,plivne po mě a řekne že jsem prase,,,nadává mi a dělá doma naschvály,,,Jsem si též vědoma,že mám na tom možná i já svůj podíl,¨.Také se pak neudržím a nadávám mu do fetáků a zmetků atd.Nikdy ale sama od sebe.Vždy mě vyprovokuje syn.Snažím se jak mohu,ale asi marně.Nabízím mu pomoc formou léčení,že to nikomu nepovíme,že udělám cokoliv,aby se z toho dostal.Musím říci,že syn byl již vznětlivá povaha i před drogami.Dnes přišel zhulený,najedl se a usnul kolem 21.hod.takhle je to každý den.Ráno vstane,nají se,válí se v posteli,nadělá binec a odchází ven.Vrací se odpoledne,nebo večer.Vštšinou asi zhulený,jelikož se nažere-doslova,,,a jde spát.Nedodělal si školu,,,včera mi říkal,že ví že je humusák,že ho to deptá,že slýchával hlasy,,říkala jsem mu,že asi trpěl po pervitinu schizofrenií.Připadá mi,že je to člověk,který by dokázal přestat,jelikož je doma v kuse třeba i týden a nejde ven.Doma si pak zacvičí,posiluje a mě připadá,že si dává tělo opět do plné síly a zbroje na další pokusy,,,zapoměla jsem Vám sdělit,že se mu narodil syn,,,z matkou dítěte mají -já to nazvu svými slovy-psychopatický vztah,nebo já nevím jak to nazvat.Syn tvrdí,že nebýt jí,takhle by nedopadl.Měli dost bouřlivý vztah a nyní si je vědom,že má dítě,,,má ho rád,ale nechce být s ní.Já si myslím,že nedokáže unést i tíhu a míru zodpovědnosti a fakt,že zrovna s ní má dítě a že je u ní a ne s otcem.Bral by ho,ale musel by žít malej u nás a bez ní.Minulý rok se rozešli vinou údajně té dívky,která mu měla být nevěrná,,,,po té začal opravdový kolotoč s drogama.Snad se chtěl i předávkovat,jelikož jeden letní den v červenci jsem ho nechala odvézt na detox,jelikož si chtěl něco udělat a jí také,,,byl tam jeden den,,,dodnes mi to vyčítá,,,snažila jsem se mu vysvětlit,že to bylo pro dobro všech.Do léčení se mu nechce,,,přesto všechno má podle sebe ještě přehled o tom co dělá,ale já toho názoru nejsem.Bývá dost zlý a vzteklý,ale dokáže se zkrotit,po tom co mu řeknu,že s námi žít tudíž nemůže,když bude někoho ohrožovat.Má maladší sestru 11 let.Té závidí vše co dostane,,i čokoládu,,,jen bych chtěla vědět,jestli já mám jako matka k tomu správný postoj.Dokáži se přizpůsobit a přiznat že sem chybila a omoci,ale s ním nelze vyjít.A na léčení si myslím musí chtít jít sám.Sám si musí uvědomit,že tahle cesta vede do pekla,,,,toto se mu snažím vysvětlit po dobrém i po zlém už 3 roky.ASi jsem mu moc polevovala,,jsem si toho vědoma,,,poradte prosím napište mi co si myslíte o mém i synovu jednání.Děkuji moc,,,,,
Odpověděl:
Dobrý den, chápu, že Vaše situace a to, co prožíváte, je asi dost těžké. Syn bere pervitin, je agresivní a Vy musíte zvládat domácnost, ve které se asi moc nezapojuje. Navíc máte ještě dceru, kterou je také potřeba chránit. Myslím si, že je dobré, že jste mu přestala dávat peníze, a jak říkáte "přitvrdila" - stanovila doma jasná pravidla, která se musí dodržovat. To je důležité, syn je dospělý a Vy máte právo po něm nějaká pravidla požadovat, když s vámi bydlí. Mám dojem, že nějaké výsledky už to přineslo - píšete, že už se doma nic neztrácí. Napadá mě, zda máte také kromě těch pravidel domluvené případné "sankce" za jejich nedodržování? A dávali jste ty pravidla dohromady spolu? Nevím, do jaké míry to je možné, ale někdy bývá snažší se jich pak dožadovat, pokud je dávají dohromady rodiče společně s dítětem. Rozumím Vám, že je asi těžké někdy se udržet a synovi nenadávat. Dokážu si představit, co musíte někdy vyslechnout... A tak, i v této souvislosti mě napadá, doporučit Vám tzv. rodičovskou skupinu. (Pokud jste tedy z Prahy, pokud ne, třeba bychom něco našli něco podobného i v blízkosti Vašeho bydliště.) Je to skupina vedená terapeutem, složená z rodičů dětí, které berou drogy. Mají podobné zkušenosti a mohou si navzájem poskytnout podporu nebo zkušenosti. Je pravda, že kromě na syna musíte myslet také na sebe a v neposlední řadě i na Vaší dceru. Pokud byste měla o to zájem, je to na adrese Denní stacionář SANANIM, Janovského 26, Praha 7, tel.: 220 803 130, každé úterý od 17.00 (nemusíte se dopředu objednávat). Máte pravdu, že pokud Váš syn nebude chtít sám, v žádné léčbě asi nevydrží. Na druhou stranu, pokud mívá takové chvilky, kdy si uvědomuje, že asi není úplně tak v pohodě, jako třeba dřív, šance se zvyšuje. Pro ten případ je dobré mít po ruce adresu nebo telefon nějakého zařízení, kam by v tu chvíli mohl dorazit nebo zavolat. Kdybyste napsala (nebo příp. zavolala na naší poradenskou linku - 283 872 186), odkud jste, můžeme se pokusit Vám nějaký takový kontakt poskytnout. Asi to bude znít drsně, ale někdy si prostě člověk musí sáhnout až "na dno" než mu dojde, že se sebou musí něco dělat. Bylo by fajn, kdybyste tam v tu chvíli, kdy to Váš syn bude myslet vážně a bude chtít něco dělat, mohla být. Ale do té doby by měl asi vědět, že sice jeho máte ráda, ale drogy absolutně neschvalujete. Vím, že to může být dost náročné... Myslím si, že jako matka děláte maximum co můžete. Ale dávejte na sebe pozor. Doufám, že jsem Vám aspoň trochu odpověděla na Váš dotaz a kdybyste cokoliv potřebovala, ještě se určitě ozvěte. Tak hodně síly a držte se...
Zpět