9 rad rodičům
2. Ve škole měli besedu
Nikdy jsem si nemyslel,
že budu své ženě zasahovat do výchovy syna z prvního manželství, ale tentokrát do namouduši udělám, i když se jí to třeba nebude líbit. Klukovi je dneska 14 let a znám ho vlastně od malička, z osady na Sázavě, kam jezdil s rodiči a pak jen s mámou na chatu. Rozvod a všechno okolo ho dost poznamenalo, jeho mámu vlastně taky, ale teď už jsou oba zase v pořádku. Jsme spolu už čtvrtý rok, s klukem si rozumíme, ale to víte, nevlastní táta je nevlastní táta, má mnoho povinností a vlastně žádná práva, když o něco jde.
Při večeři jsme dneska vedli obvyklé řeči, co bylo ve škole, a kluk říkal, že měli nějakou besedu. O čem besedu, ptal jsem se, a že prý o drogách. Moje žena nad tím jen mávla rukou a docela bezmyšlenkovitě poznamenala, že se aspoň něco dozvěděl. Dál ji to nezajímalo, a když jsem se zajímal já a ptal se kluka, jaké to bylo a co se vlastně dozvěděl, tak mi otráveně řekla, ať toho nechám, ještě doma budeme nasazovat drogy klukovi do hlavy, dost na tom, že o tom slyší ve škole. A kluk pak samozřejmě už o tom mluvit nechtěl.
Nechci to přehánět, ale vadí mi, že se moje žena víc nezajímá, co se ve škole děje. Ptá se na známky a úkoly, to ano, ale to je tak asi všechno. S touhle besedou - není přece jedno, co se dítě ve škole o drogách dozví a co si z toho vezme. Možná by si kluk chtěl povídat, kdyby nás nepřerušila. Kde jinde by si o tom měl povídat, než doma? S kamarády určitě proberou kde co, ale zajímalo by mně, jestli pak probrali tu besedu a jak se o ní bavili. Ne, tohle jsou věci, o kterých se musí taky mluvit doma, tohle za nás škola neudělá, i kdyby pořádala besedu každý týden... Moje žena má pořad dojem, že nic nestíhá, práci ani domácnost, a tak je asi ráda, že se škola stará i o ty drogy, ale spoléhat se na to? Kluk je přece v kritickém věku, tak abychom něco nezanedbali.
Čím víc o tom přemýšlím, tím víc mi to vrtá hlavou. Kdo jim povídal o drogách na té besedě? Nějaký doktor, nebo třeba bývalý feťák? Jde přece o to, aby se děti drogám úplně vyhnuly ... asi by potřebovaly mít před očima nějakého mladého sportovce nebo muzikanta, kterého by mohly trochu obdivovat a brát si ho za vzor, ne? Co jim bude platné, když jim někdo bude jenom přednášet, jaké různé drogy existují a že je nemají brát? Drogy jsou přece dneska i ve školách, četl jsem to v novinách. Marihuana ... a ještě tam psali, že záškoláci chodí čichat toluen, to prý je hrozné svinstvo. Úplně mě zamrazilo v zádech - co když se takhle drogy vyskytují i v té škole, kam chodí náš kluk? Možná proto tu besedu pořádali.
Určitě to nesmíme jen tak hodit za hlavu. Třeba slyším trávu růst, ale ať. Zítra bych se mohl postarat o večeři, aby žena neměla takovou honičku, a pak o tom spolu dáme řeč.
Fakta - o primární prevenci
Cílem primární prevence je, aby k užívání drogy vůbec nedošlo. Informace, tj. "vědět něco o drogách", k tomu samozřejmě nestačí. Také se příliš neosvědčují jednorázové akce, přednášky pro větší počet účastníků, kde není možné ptát se a diskutovat. Stejně jako v prevenci kouření nefunguje odstrašování. Zahraniční i domácí zkušenosti jednoznačně svědčí o tom, že primární prevence má být systematická, má využívat diskuse a vzájemné komunikace v menší skupině (někdy i školní třída je příliš velký kolektiv) a umožnit poznání pozitivních vzorů. Kromě odmítání drog by si měli žáci a studenti v programech primární prevence osvojit i další schopnosti a dovednosti užitečné pro život, například:
- jak čelit tlaku okolí, spolužáků, party
- jak komunikovat sdospělými, svrstevníky i smladšími dětmi
- jak vytvářet kamarádské vztahy
- jak se přiměřeně prosazovat (asertivita)
- jak se lépe ovládat a rozhodovat
- jak nenásilně zvládat konflikty
- jak rozpoznávat následky určitého jednání (a tím zvýšit odpovědnost za vlastní chování)
- jak se učit
- jak zvládat úzkost a stres, atd.
V ČR se nejvíce programů primární prevence provádí ve školách, ze zahraničí se k nám šíří trend komunitní prevence, do níž je více než do činnosti školy zapojeno místní společenství, včetně různých spolků a zájmových skupin, kde se scházejí rodičů děti v rizikovém věku. Nejpřirozenějším prostředím primární prevence je ovšem rodina.
Často kladená otázka: jak je to s drogami ve školách?
Cesta do školy a ze školy - a často i přímo školní prostředí - je opravdu tou první situací, kdy se dítě s drogou setká. A prvním prostředníkem bývá kamarád, spolužák - dealer, který stojí před školou a láká děti na bonbóny napuštěné drogou, byl před několika lety postavou oblíbenou novináři, ale patří do říše bajek. Typickou "školní drogou" je marihuana, vyskytují se i "tripy" (halucinogenní drogy, nejčastěji LSD), ale platí "když si řekneš, seženeš všechno" - tedy i heroin a pervitin. Čichání těkavých látek je rozšířenější mezi dětmi z nižších sociálních vrstev nebo s poruchami učení a chování, ale protože jsou tyto chemikálie běžně dostupné, mohou si je oblíbit i žáci, kteří nepatří k rizikovým skupinám, a to už v mladším školním věku.
Základní i střední školy jsou odpovědné za provádění primární prevence u svých žáků a studentů, ale kvalita programů může být různá a hlavně - škola není vše, důležitá je rodina. Zajímejte se o to, "co se děti ve škole o drogách dozvídají", spolupracujte se školou, je-li na čem, a samozřejmě - nespoléhejte se na to, že škola za vás všechno vyřeší a udělá. Vaše dítě nepatří škole. Mluvte doma s dětmi nejen o drogách, ale také o tom, jak se před nimi ochránit.
Rada, jak ušetřit KARIÉRU
Starosti s dítětem, které bere drogy, vás jednou může zasáhnout ve vašich pracovních rozletech a plánech. Braní drog může zničit jeho vlastní kariéru. A vůbec, ve světě je tolik zdánlivě nevinných pokušení a rizik, určitě to znáte! Uvažujte o tom, zda má vaše dítě potřebné dovednosti a schopnosti, jak jim čelit ... a pokud ne, v čem a jak mu můžete pomoci. Možná přijdete na leccos, co se bude hodit i vám.