PORADNA PRO RODIČE A BLÍZKÉuživatelů návykových látek

Nikdy jsem si  nemyslel,

že budu dávat špatný příklad svým dětem! Aspoň tak mi to řekla dneska moje žena, a ne jednou, a dokonce před nimi. Měl jsem docela dobrý pracovní den a těšil jsem se, že si po práci půjdeme s kolegy zahrát tenis a potom na jedno dvě piva. V tom mi volala moje slečna dcera, někdy takhle volá mobilem ze školy o přestávce, ale tentokrát to nebylo žádné "Ahoj tati, pusu, představ si..." Pro pláč jsem jí vůbec nerozuměl, jenom jsem pochopil, že se ve škole něco stalo.  Pak to přerušila a než jsem jí stihnul zavolat zpátky, zvonila moje žena: prý ať rychle přijdu domů, dcera měla ve škole hrozný průšvih a musíme to řešit. Ona chce pořád něco řešit, zejména když není co, ale nedalo se nic dělat, nastartoval jsem auto a jel. To už zavánělo zkaženým dnem.  Doma byly obě ještě v předsíni - dcera brečela schoulená na stoličce, moje žena nad ní stála jako dráb a hned na mne: to je ta tvoje tolerantní výchova, nic nebereš vážně a pak to takhle dopadá. Posadil jsem je v pokoji, aby mi v klidu řekly, o co jde, něco jsem si nalil a chtěl nalít i jim, aby se uklidnily, dceři už je 16, tak když se výjimečně něčeho napije, není to přece žádný problém,   ale moje žena zase spustila výčitky: vidíš, takhle jsi ji k tomu dovedl, skleničkou doma to začíná  a pak je z holky feťák. Dcera vybuchla, žádný feťák není, jenom si zakouřila trávu, ale ve škole z toho byl průšvih a teď doma s mámou ještě horší.

Tak jsem se po kouskách, od jedné i od druhé, dozvídal, co se vlastně stalo. Dcera si o přestávce zakouřila s kamarádkou na hřišti trochu marjánky, kantor je přistihl zrovna když jointa měla v ruce ta naše smolařka, a ředitelství to hned pořádně rozmázlo. Já vím, že to gymnázium, kam dcera chodí, si zakládá na dobré pověsti, ale na druhou stranu se mi zdálo, že je to docela rozumná škola, umí s dětmi vyjít a dcera tam chodí ráda. Že ji hned strašili sníženou známkou z chování nebo dokonce vyloučením,  to snad opravdu přehnali! Vždyť se docela dobře učí a nemá žádné velké problémy, občas s učením povolí, ale pak to zas dotáhne, má už taky svoje zájmy a kluky v hlavě, prostě normální šestnáctka. Ještě že nevolali policii. A zítra prý máme přijít za ředitelkou, oba rodiče ...

Řekl jsem  své ženě "uvidíme, nějak se to srovná" a hleděl jsem zase vypadnout, abych stihnul ten tenis, ale mé ženě to nestačilo, chtěla, abychom ten problém řešili s dcerou doma, tady a hned, vytkla mi, že to hrozně podceňuju, brát drogy je přece závažná věc. Taky mi vyčítala, že vůbec neberu zřetel na to, jaký vliv to může mít na našeho mladšího syna. Rozhodla, že se mu to vůbec nesmí říkat, ale synátor  právě přišel ze školy, jen si vzít tašku a jít na trénink, a dcera mu hned vyklopila, co se stalo a ať jí dosvědčí, že není žádná feťačka. Nevím, co 14letý kluk může vědět o drogách, asi děti vědí dneska dost,  syn jen prohlásil "To je malér, jsi kráva, že ses nechala nachytat," a chtěl zmizet, ale moje žena ho zadržela a hned začala vést výchovné řeči k nim oběma a ke mně taky, když jsem něco namítal. Ona už je taková, co nadělám. Napadlo ji také, že bych měl sehnat nějakého psychologa nebo psychiatra, aby se dcera šla z těch drog léčit ... dcera pochopitelně vystartovala, že ji k ničemu takovému nedonutíme, a tak to šlo dokola. Moje žena i já jsme v té rozpravě vytáhli leccos, co možná ani není moc vhodné před dětmi říkat, ale k ničemu to nevedlo, tak jsem nakonec vzal syna a šli jsme pryč, on na zbytek tréninku a já na ten tenis a pak   piva byly tři, abych se trochu dostal  ze špatné nálady. Při večeři bylo dusno, prostě "tichá domácnost." Bylo mi nakonec mé ženy líto, ona se vzorně stará, aby rodina byla v pořádku a ta nešťastná příhoda s marihuanou pro ní musela být docela těžká rána, tak jsem se ještě snažil si to s ní mezi čtyřma očima rozumně vyříkat, ale zase jsme se pohádali.

Asi by to škola měla nechat na nás, rodičích, abychom si to s dcerou vyřešili doma, ale jak? Moje žena si myslí, že bychom neměli dceru chránit. Prý ji tvrdý postih může přivést  k zodpovědnosti, aby se vzpamatovala a s drogami přestala. A taky to odradí její spolužáky, aby si nezahrávali. Něco na tom může být, ale jde přece o naše dítě a měli bychom stát za ní, vždyť ona si sama neví rady a potřebuje nás. A kouřit marihuanu není žádný zločin ani žádná strašná věc, já jsem si za studentských let  také občas dal jointa s partou, pak jsme toho nechali a nikdo z nás se nestal feťákem, já už teprv ne, to bych nebyl tam, kde jsem. V rodině se s tím netajím, říkal jsem to i před dětmi, přece je nutné jim říkat pravdu o všem. A v tom právě vidí moje žena ten špatný příklad, který dětem dávám.  Tak nevím, s čím zítra do té školy půjdeme.        

Fakta - o škodlivosti marihuany 

• 1 cigareta marihuany poškozuje dýchací cesty asi jako 20 tabákových cigaret
• Člověk se srdeční nemocí nebo vadou může vlivem marihuany utrpět vážnou srdeční příhodu - totéž platí pro cévní onemocnění
• Člověk disponovaný kpsychické poruše se může vlivem marihuany dostat do závažného psychického stavu nebo u něj může propuknout duševní nemoc
• Dlouhodobé a pravidelné kouření marihuany může vést kporuchám paměti, motivace a vůle, kcitové plochosti a nespolehlivosti
• Marihuana poškozuje jemné funkce nutné např.pro bezpečné řízení automobilu. Toto poškození přetrvává několik dní po té, co už kuřák "trávy" dávno na sobě její účinek necítí. Přitom po vykouření 1 jointa zůstává až 5 dní řidičem nebezpečným pro sebe i svoje okolí. Pravidelný uživatel marihuany by tedy neměl sedat za volant vůbec!

Často kladená otázka: jak jsou drogy nebezpečné?

Závislost na drogách je závažnou chronickou nemocí, různé drogy však mají různou schopnost ji vyvolat. Riziko vzniku závislosti stoupá v řadě "LSD - extáze - marihuana - alkohol - pervitin - kokain - heroin". Poslední tři jmenované "tvrdé drogy" mají riziko závislosti tak vysoké,  že je prakticky nemožné "mít je pod kontrolou," i když si to uživatelé myslí, říkají to svému okolí, a u pervitinu se to může krátkodobě i dařit.

Změněný stav psychiky po užití drogy představuje riziko neuváženého a nekontrolovatelného chování. Může též dojít ke zmatenosti, a k akutní psychické krizi. Alkohol, pervitin a kokain podporují agresivitu. Pravidelné užívání drog může způsobit psychické poruchy a případně  vést k propuknutí duševní nemoci - to platí i u drog, které mají nižší riziko vzniku závislosti.

Rada, jak ušetřit -  ZDRAVÍ

Vaše dítě možná bude s drogami experimentovat, nebo je budete podezřívat, že to dělá, nebo ... Jakákoliv taková situace bude rizikem pro jeho zdraví, ale také pro zdraví vaše jako jeho rodičů. Stres může vést k nejrůznějším zdravotním poruchám (psychosomatická onemocnění - např. oběhové poruchy, poruchy zažívacího traktu apod.). Koneckonců ve věku rodičů dospívajícího dítěte k nim budete mít stejně sklony, ať už vaše dítě bude brát drogy nebo ne.

• Nezametejte problémy "pod koberec", vždycky se znovu objeví ještě vnejpříjemnější podobě
• Rozčilujte se vždy až po zralém uvážení
• Nechtějte vše vyřešit hned - život je dlouhý seriál a ne reklamní spot
• Nesedejte za volant nevyspalí, rozrušení nebo pod vlivem alkoholu či jiné drogy - i kouření snižuje řidičovy schopnosti
• Nečekejte, že alkohol vyřeší za vás vaše problémy
• Navykněte rodinu na společný pohyb vpřírodě